Na jednu stranu film obsahuje fajn nápady typu detektivní linka o odhalování temného tajemství v minulosti místního kláštera, mnohočetná posednutí, nebo soustředění pozornosti na osobu vymítače a nikoliv na démonem posedlou oběť. Na stranu druhou je přeplněn tuny klišé všech podobných vymítačských historek, které byly k vidění už nesčetněkrát v přesně tom samém provedení. Správně, všechny typické radovánky typu lezení po stropě, nepřirozené otáčení hlavou, vzkazy vyryté do těla, opakované pokecy s démonem, po kterých všechny zúčastněné čeká zasloužená pauza:-), vyvrcholení v podobě posednutí samotného vymítače, atd. jsou tady samozřejmě přítomny a nesmí chybět i nějaké ty nelogičnosti navrch (proč posedlý syn skoro celý děj jen leží v posteli, když je k ní uvázán až na úplném konci filmu, proč démon neposedne rovnou vymítače, jakmile se dotyčný objeví na scéně a dál se zdržuje se synem, atd.).
Na jednu stranu některým scénám nechybí gradace (prostřihy mezi několika souběžně probíhajícími ději - průzkum podzemí vs napadení matky s dcerou vs papežovo pátrání v archivních dokumentech) a hlavní postava s poměrně legračním přízvukem nejde pro vtipnou hlášku daleko, čímž přidává filmu na zábavnosti. Na stranu druhou kamera a střih v kombinaci s hudbou nepředvádí nic extra a tak není divu, že skutečně strašidelných scén je ve filmu naprosté minimum, napětí se dostavuje jen na pár místech a zamýšlená hutná atmosféra má až příliš časté výpadky. Ani přepálené finále, aneb digibordel znovu zasahuje, výsledný dojem moc nevylepšuje. Co jej naopak vylepšuje znatelně je tak sympatický Crowe, bez jehož přispění by film skončil jen jako další zapomenutí hodný zástupce žánru v řadě. V případném pokračování, které se významně naznačuje, by to už ale nemuselo stačit, bude-li opakovat stejné chyby.