Akce není tak precizní, jak by mohla být (a nebýt sekvence s předávkou zboží, není ji ve filmu ani nijak zvlášť moc), dialogy nejsou tak chytlavé, jak by mohly být (obzvláště v rámci trojice Statham/Hartnett/Plaza šlo přitlačit na pilu o mnoho více), humor není tak břitký, jak by mohl být (s ohledem na Hartnettovu postavu se přímo nabízelo zaplnit příběh nejrůznějšími narážkami na filmový průmysl), děj a konkrétní situace, ve kterých se postavy ocitají, nejsou tak sofistikované, jak by mohly být (film se striktně drží klasické narativní struktury všech podobných žánrovek, aniž by na diváka čekalo jakékoliv překvapení), tempo není tak strhující, jak by mohlo být (plynový pedál se razantně sešlápne až v cílové rovince, tj. v poslední půlhodině filmu) a tak by se dalo pokračovat.
Práce s postavami by také zasloužila větší péči. Někteří členové Stathamova týmu nejsou divákovi prakticky nijak představeni a prostě se náhle zjeví v ději (případně z něj pro změnu stejně náhle zmizí), dlouho není jasné, kdo je vlastně hlavním padouchem filmu (obchodník se zbraněmi, prodávající, nakupující, konkurenční kontraktor, někdo jiný) a o něco lépe vykreslit vzájemný vztah mezi Stathamem a Plaza by také nebylo na škodu (až do konce filmu jsem nerozklíčoval, zda jde o ex-partnery, potenciální partnery, pouze kolegy, nebo všechno dohromady). Příběhová linka se zapojením slavné hollywoodské hvězdy do probíhající mise je pak vysloveně promarněnou příležitostí. Z uvedené situace se dalo vytěžit obrovské množství akčně-humorných momentů, což se zde do značné míry nestalo.
Bohužel určité rezervy na poli scénáře nejsou vyváženy ani po stránce režie a celkové prezentace. V případě Wrath of Man se film příliš nepodobal Ritchieho předchozí tvorbě, plné zběsilých střihů a kamerových úhlů, doprovázených vtipnými mezititulky v obraze a přesto zvolený "konzervativní" přístup fungoval. Tady to platí taktéž, tj. žádné audiovizuální hrátky se nekonají, ale funguje to o poznání hůře (a nepříliš nápaditý scénář tomu moc nepomáhá). Starý dobrý Ritchie se sice v průběhu děje párkrát přihlásí o slovo (určitým scénám nechybí atmosféra), ale takové světlé okamžiky nemají dlouhého trvání a film po nich opětovně upadá do roviny ”solidní řemeslo a to je vše”.
Ritchiemu podává záchranné lano především herecké obsazení. Sestava Statham, Plaza, Hartnett a Grant (škoda, že Elwes nedostal více prostoru) odvádí poctivou práci a nemálo scén patřičným způsobem vyzní jen díky jejich přispění (a navzdory scénáři). Oceňuji, že se někdo obtěžoval s vysvětlením podstaty zdejšího MacGuffina a nezůstalo tak jen u obligátní berličky v podobě "tajemného kufříku s tajemným obsahem", aneb scenáristické neschopnosti vymyslet cokoliv kreativnějšího. Po vynikajícím Wrath of Man a stylovém traileru se ovšem nelze ubránit jistému zklamání. Doufám, že se v budoucnu ukáže, že tohle byla v případě Ritchieho jen taková chvilková slabost a nikoliv nastupující trend.