Society Of The Snow

Bayona má po Fallen Kingdom co napravovat, ale tahle látka, sázející na komornost a drama namísto akce a efektů, by mu mohla podle teaseru hodně sedět. Tak nějak jsem doteď měl za to, že Marshallův Alive řekl k tématu prakticky vše, co se říct dalo a některé scény v teaseru mi připadají téměř jedna ku jedné k těm z Alive (ale už je to drahně let, co jsem to viděl naposledy, tak možná u mě úřaduje Mandela effect:-)), takže jsem vlastně dost zvědavý, zda Bayona dokáže něčím překvapit. A mezitím si v rámci studijní přípravy asi znovu dám Alive. 

Ferrari

Po problémech STX jsem dost dlouho ani nedoufal, že se Manna do konce roku ještě dočkáme a po většinu roku jsem pomalu každý měsíc checkoval, zda film dostal nějaké datum premiéry. Naštěstí to přece jen vyšlo a podle teaseru to vypadá, že je na co se těšit:-). Konkurence je letos nadmíru silná, ale Driver je herecký chameleon a kdyby mu to klaplo zrovna za tohle, tak bych se vůbec nezlobil:-).

Za mě prozatím černý kůň konce roku a doufám v podobně pohlcující zážitek jakým je Mangoldův Ford vs Ferrari (oba kousky by mohly být do budoucna pěkný tematický double feature), byť u Manna ta závodní část asi zdaleka nebude hrát takový prim jako u Mangolda a imho půjde spíše o vztahovku ve stylu House of Gucci.

---

Vzhledem k předloze se dalo předem očekávat, že spíše než ve stopách Mangoldova Ford vs Ferrari, kde auta a závody hrají prim, tady půjde o standardní biopic, tudíž se bude klasicky řešit hlavně Ferrariho osobnost, rodina, vztahy, řízení firmy a plno dalších věcí ve stylu House of Gucci a k tomu se jen přidají auta a závody. Trailer imho přesně tak působí, ale pokud Mann v rámci adrenalinových sekvencí sešlápne plynový pedál až na podlahu, tak to ve výsledku nemusí nijak vadit. 

Nikoliv-bezvýhradně-nadšené prvotní ohlasy sice úplně nepotěšily, ale když to dopadne jen jako stylová dobová žánrovka (a kromě toho jako filmový reparát za mizerný low cost biopic o konkurenčním Lamborghini z loňského roku), se kterou se Mann vrátí zpět do formy před dvojkou Heatu, tak budu naprosto spokojen:-).

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 2) 9/10

Tak je to oficiálně potvrzeno:-). Druhá sezóna s přehledem dokazuje, že famózní premiérová sezóna nebyla nějaká podivuhodná souhra náhod nebo nebývale šťastná trefa z kategorie jednorázových zázraků, protože i tentokrát jde o podobně prvotřídní záležitost jako v předchozím případě. Po dobách zlatého věku, který ST zažíval v 90s se svatou trojicí The Next Generation, Deep Space Nine a Voyager, se v posledních letech ST konečně vrací zpět na kvalitativní vrchol a jednoznačnou zásluhu na tom má právě tahle parta.   

Všechna pozitiva z minula naštěstí přetrvávají i zde a k tomu se dokonce přidávají některá další. Opět velký palec nahoru za špičkově vybraný casting, který potvrdil svou vynikající formu z předchozí sezóny a dokonce dokázal svým umem i překvapit, jelikož se ukázalo, že prudká změna žánru do herecky mnohem náročnějších (pěveckých:-)) zákoutí pro herce nepředstavuje žádný problém. K tomu je potřeba přičíst neméně geniální casting vedlejších rolí dalších postav z prapůvodní The Original Series. 

Epizodická struktura sezóny, vlastní příběhové linky konkrétních postav (prakticky každý člen posádky dostane spravedlivě vlastní prostor v samostatné epizodě) a tradiční ST premisy (cestování časem, soudní přelíčení, prvotní setkání s neobvyklými formami inteligentního života, hrátky s alternativními verzemi minulosti) jsou pochopitelně opět přítomny. Novinku představuje celkově větší žánrově-tematický rozptyl. Druhá sezóna obsahuje více experimentálních dílů a méně tradičního planet of the week putování vesmírem a současně je zde patrné větší zaměření na hlubší prokreslení vztahů mezi postavami.

V rámci celé sezóny možná nejsou všechny epizody po kvalitativní stránce tak vyrovnané jako v předchozí sezóně (byť i tam se přece jen našly nějaké trochu slabší kusy), ale na ploše jednotlivých epizod o to více vyniknou dané highlighty. Tvůrci se totiž nebojí pouštět jak do vážnějších témat (romance napříč časem se smutným koncem, dopady války, traumata, otázky viny a trestu), tak přicházet s odlehčenějšími motivy. Vedle crossoverového setkání s animovanou posádkou z Lower Decks je potřeba zdůraznit především muzikálové intermezzo, které potěší jednak pěveckými výkony herců a chytlavostí všech songů a jednak různorodostí aranžmá a rozsahem žánrového zasazení (OST dané epizody protáčím stále dokola:-)). Pochvala tvůrcům taktéž za snahy o narovnání některých dlouhodobých nedostatků/nejasností ve ST kánonu (emocionální Spock, Khan a eugenické války). 

Pár nepodstatných výtek by se asi našlo (Pike se za celou sezónu nedostane moc ke slovu ve prospěch ostatních postav, Pelia toho nad rámec svého představení a připojení se k posádce také moc nepředvede, na proklamované objevování podivných nových světů tady téměř vůbec nedojde, kvalita jednotlivých epizod není tak vyrovnaná jako v předchozí sezóně, atd.), ale z celkového pohledu jde znovu o splněný sen nejednoho fanouška ST (můj tedy rozhodně) a opětovná parádní jízda od začátku do konce:-). Netuším, čím to přesně je, že Goldsman, Kurtzman a Roddenberry to tady prozatím zvládají tak excelentně, ale modlím se, aby v tom v dalších sezónách pokračovali:-).

The Killer

Tak fajn, vše (tj. Monk) je odpuštěno:-). Ukázková trailerová práce a žánrová hitparáda v jednom. Tempo a rytmus scén je tady fakt bomba. Jak to dopadne se samotným filmem těžko soudit, přece jen stran vlastního příběhu a postav se tady neukázalo prakticky vůbec nic, ale čistě podle traileru to vypadá, že starý dobrý stylový Fincher je konečně zase zpět ve svém krimi/thrillerovém živlu. Snad to bude platit i pro Walkera, který by nějakou další pořádnou pecku potřeboval jako málokdo.

Škoda, že se tyhle streamovací věci u nás až na výjimky nedostanou do kin, ale na druhou stranu u nich zase nehrozí odklad na příští rok nebo kdovíkdy, no. Kdo by to byl čekal, že filmovou nabídku konce roku bude namísto kin zachraňovat stream.

---

V tom ději je plno děr, takže kdoví, jak to vlastně je:-), ale imho Swinton a Baker šli čistě po Fassbenderovi, nenašli ho (protože zůstal v hotelu a letěl o něco později, než původně měl), tak se snažili nějaký intel dostat z jeho přítelkyně, které se pak "nějak" podařilo utéct. Taky proto bylo Fassbenderovi po příjezdu hned jasné, že je poslal ten právník, protože očividně věděl, kde má Fassbender úkryt (což vyjde najevo během té potyčky, než ho Fassbender sejme). 

Co je divné je jednak to, proč paranoik Fassbender žije v místě, o kterém ví někdo další (a může toho zneužít, nebo být donucen to prozradit dalším lidem) a jednak to, že se ke Swinton a Bakerovi právník nezachová stejně (nesplnili zakázku, tudíž kulka do hlavy) a i oni se chovají, jako by měli hotovo, namísto toho, aby zkusili Fassbendera dostat na druhý pokus.    

The Three Musketeers: D'Artagnan 8/10

Trailery mě tak úplně nepřesvědčily a přiznávám, očekával jsem, že to tady nedopadne o moc jinak než další neurážející adaptací v řadě, ale realita mě zase jednou vyvedla z krutého omylu:-). Sázka na realistické pojetí a temný/špinavý audiovizuál s humorem omezeným na nejnutnější minimum se nakonec přece jen vyplatila. 

Pochvala za typově přesný casting, přičemž zejména dámské osazenstvo v podobě Green (jak také jinak:-)), Krieps a Khoudri to táhne mocně nahoru, ale sympaťák Cassel za nimi nezůstává o moc pozadu. Green bohužel nedostala tolik prostoru, kolik by si zasloužila, ale druhý díl tento nedostatek snad napraví. Akce ve filmu není vlastně až tak moc, ale pokud už na ni dojde, stojí povětšinou za to, čemuž napomáhá i časté použití ruční kamery. Zvláště "seznamovací" bitka (pěkná pseudo jednozáběrová práce) v úvodu filmu se náramně povedla. Stejně tak výprava, kostýmy, kamera a hudba jsou zpracovány na jedničku. Atmosféra toho pravého dobrodružství je tady vážně cítit z každého záběru. 

Jako neznalec předlohy si nejsem tak úplně jistý, jak moc věrně se tady šlo ve stopách autora a kolik toho bylo případně dodáno nebo značně přepracováno až samotnými tvůrci, jelikož mám takový pocit, že některé situace se tady odehrály poněkud jinak, než jsem si z předchozích adaptacích pamatoval, ale jednak mě potěšilo svižné tempo po celý čas filmu a jednak mě překvapilo, kolik silných scén si tvůrci pro diváka ve filmu přichystali (průchod čestnou uličkou mušketýrů, královská rozepře ohledně vzájemné důvěry zakončená neotevřením šperkovnice, nebo vyznání citů při předání šperků). 

Celkově moc příjemné překvapení a pěkná ukázka toho, že v jistých výjimečných případech má přece jen smysl natáčet další adaptaci proslulé předlohy, která se v minulosti dočkala již bezpočtu filmových zpracování, přičemž některé z nich se řadí mezi nestárnoucí klasiky svého žánru. Nedočkavě vyhlížím druhý díl:-). 

Mission: Impossible 1 - 7

Mission: Impossible 9/10

De Palmův stavební kámen série, který položil základy všem navazujícím dílům, od hlavního highlightu každého filmu, tj. heist misi odněkud něco ukrást, přes soustředění se na Cruise jako hlavní postavu (oproti konceptu týmové práce a specializace jednotlivých postav v originální sérii i jejím pokračování), po spektakulární akční sekvence (zde při zpětném pohledu a všem, co následovalo, vcelku umírněná etuda s rychlovlakem a helikoptérou v tunelu), k němuž se režiséři pokračování odkazují dodnes jak koncepčně, tak přímo (postavou White Widow v Rouge Nation a Kittridge v Dead Reckoning Part 1&2), s neselhávajícím Rhamesem, nekompromisním Renem a svatokrádeží v podobě Phelpse, přetvořeného zde na hlavního záporáka. 

Mission: Impossible II 7/10

Woova (jak v rozhovorech sám uváděl) romance mezi špiónem a zlodějkou, dovedně maskovaná za obyčejný akčňák, s extra jednoduchým (jakožto přímý důsledek kritiky na komplikovanost děje u jedničky) a k tomu na place průběžně přepisovaným scénářem, nevýrazným Scottem jako hlavním záporákem, explozivním a v podstatě kompletně improvizovaným finále, dávajícím vzpomenout na Wooovu slavnou "heroic bloodshed" éru (a poprvé představující kombinaci Hunt & motorka, plus poprvé a naposledy Hunta v režimu střelby obouruč), úžasným Zimmerovým OST, který patří k jednomu z jeho nejlepších, nepostradatelnými holubicemi ve slow motion a překrásnou Newton, u které divák nemá problém uvěřit, že Huntovi úplně zamotala hlavu.

Mission: Impossible III 6/10

Abramsova kopírka (kteroužto metodu si následně značně oblíbil) libovolné epizody Aliasu od rozpůlení finále na dvě scény a vložení první části do úvodu filmu (protože napětí), přes použití nicneříkajícího MacGuffina (zde namísto Rambaldiho rádobyvtipný "Rabbit's Foot"), na čemž série do té doby a naštěstí už nikdy potom nestála, po vtipného techguy poskoka (zde namísto Flinkmana podobně snaživý Benji), se skvělým a neústupným Hoffmanem jako hlavním záporákem, sympatickou Monaghan v roli nového Huntova romantického zájmu, středobodem celé série, totiž ústředním heistem, vyřešeným dvěma střihy (Hunt se dostává na střechu / Hunt skáče s padákem z budovy), nejslabším finále ze všech filmů a velkým přínosem do série v podobě postavy Pegga.

Mission: Impossible - Ghost Protocol 8/10

Birdův návrat značky na výsluní jak po finanční, tak kvalitativní stránce, který znamenal definitivní přerod série ke konceptu "velké akční atrakce propojené nějakou tou dějovou linkou" (přičemž do té doby to bylo naopak), častokrát v podobě šílené eskamotérské sekvence, při které se Cruise odmítá zastupovat kaskadérem a pojišťovny začínají kolabovat (a shodou okolností dorazivší ve stejném roce, ve kterém na stejný koncept naskočila svým pátým dílem série Fast And Furious), s představením Rennera jakožto potenciální Cruiseovy náhrady (což nakonec tak úplně nevyšlo), kancelářskou krysou Peggem chvályhodně "povýšeným" na regulérního členu týmu, šikovnou Patton jakožto osvěžujícím ženským elementem a skvělým Nyqvistem v roli šíleného hlavního záporáka.

Mission: Impossible - Rogue Nation 9/10

McQuarrieho špionážní pecka a (prozatím) kvalitativní vrchol celé série, ve které funguje na jedničku úplně všechno od zapeklité zápletky, která svým stylem "kdo je s kým a proti komu" připomene dějovou spletitost jedničky a přinášející s sebou úžasnou (a zprvu tajemnou) novou posilu Ferguson a bohužel naposledy také Rennera, přes parádně chladnokrevného hlavního záporáka Harrise a vzájemný soutěživý vztah s Huntem, v jehož rámci se oba průběžně přetahují o to, kdo z nich je chytřejší, po skvělé akční sekvence (dostaveníčko v opeře snad ani nešlo natočit lépe, plus návrat kombinace Hunt & motorka se po letech náramně povedl) a sice trochu umírněné, ale velice chytré finále, které krásně zrcadlí začátek filmu (Hunt v závěru naloží s Lanem úplně stejně, jako Lane s Huntem v úvodu). 

Mission: Impossible - Fallout 9/10

McQuarrieho pokračování v krasojízdě po stránce kvality a tentokrát i zcela zaslouženě financí (prozatím nejvyšší tržby vůbec), ve kterém akční sekvence v sérii dosáhly (alespoň do této doby) svého vrcholu jak z pohledu technické realizace, tak divácké imerze (halo seskok, honička v ulicích i bitka na toaletách jsou fakt neuvěřitelné), ve srovnání s Rouge Nation s malinko slabší dějovou linkou, která zde zastupuje opravdu jen pojítko mezi jednotlivými akčními highlighty a s malinko slabším hlavním záporákem Cavillem (což trochu nepochopitelně propálil už trailer, takže na překvapení až ve filmu, bohužel, nedošlo) a naštěstí neselhávající Ferguson a se strhujícím helikoptérovým finále, u kterého má divák pocit, že už snad nepůjde ničím překonat (přičemž věřím, že v rozlučkovém dvojdíle všechny McQuarrie přesvědčí o opaku).

Mission: Impossible - Dead Reckoning: Part One 7/10

McQuarrieho nečekaný tvůrčí úkrok stranou jak z pohledu kvality, tak s ohledem na zklamání z dosavadních tržeb též financí, ve kterém se přiznaná předehra před velkým finále v příštím díle redukuje na pouhý hon za triviálním MacGuffinem na jehož konci číhá v současnosti trendy globální hrozba v podobě všemocné A.I., vyplněný spoustou vysvětlovacích scén, na poměry předchozích dílů až překvapivě zaměnitelnou akcí (tentokrát se žádný opravdový highlight bohužel nekoná), doprovázený nevýrazným Moralesem jako hlavním (vlastně zástupným) záporákem, novou pomocnicí Atwell, starým dobrým Czernym navracejícím se po jedničce znovu do hry, trestuhodně nevyužitou (respektive odepsanou) Ferguson a zakončený velkolepým vlakovým finále kopírujícím nejmenovanou videohru.

Reptile

Pěkný, Del Toro a Silverstone po letech zase spolu. Je to Netflix, takže stát se může cokoliv:-), ale jako jo, vypadá to slibně a Del Toro potěší v jakékoliv roli v jakémkoliv filmu. Ten vybraný hudební doprovod to táhne hodně nahoru, ale i bez něj trailer hezky šlape a atmosféra tam vycítit jde.

Takhle příjemně nalákal naposledy trailer na To Catch a Killer a nakonec se z toho vyklubala hodně povedená krimi záležitost, tak doufejme, že to tady dopadne podobně (měsíc před premiérou s tím jdou na festival, tak snad jo) a Netflix si v rámci žánrovek zase o něco vylepší reputaci.

Rebel Moon: Part One - A Child Of Fire

OK, takže splácat dohromady totally random scény ze SW, Dune, Foundation, LOTRa, Gladiatora (ta procházka v poli je úplně nejvíc:-)), HP, Fantastic Beasts a kupy dalších filmů z posledních desetiletí a zabalit to do über digibordelového kabátku by Snyderovi šlo, dobrá práce. A bude v téhle vykrádačce Battle Beyond The Stars, což byla vykrádačka The Magnificent Seven, což byla vykrádačka Seven Samurai, kromě toho ještě něco jiného? Tedy kromě legrační snahy o epiku pomalu na úrovni druhého příchodu Krista a wannabe velkého měřítka, které mě do kolen v dnešní době už fakt nepošle? Protože v traileru jsem mimo výše uvedeného nic jiného neviděl. A to nejlepší na konec - nejen, že to bude mít dva díly, ale rovnou i prodloužené eRkové verze:-):-):-). A new hope is gone, Snyder strikes back and return of the slow-mo fest is coming:-).

---

Pochopím, když do kin někdo hodí jen kinoverzi/pg-13 cut, protože častější protočení za den/širší publikum rovná se potenciálně větší prachy z pokladen a prodlouženou verzi/eRkový cut si schová až na stříbrné placky a stream. Přijít se stejnou taktikou u filmu, který je určen rovnou na stream, kde rating není problém/film si může divák přehrát jak se mu zlíbí, mi připadá padlé na hlavu. Fakt, že na streamu dostane člověk "definitivní" verzi teď a tady, je za mě jedna z výhod, kterou oproti kinům tahle platforma má, tak doufám, že se z tohohle Snyderova přístupu nestane do budoucna nějaký trend.

---

Zívačka, tříminutový sled scén, ve kterých (když nepočítám mezititulky) není snad vteřina materiálu, který bych už dříve neviděl jinde a hlavně lépe. Edwardsův Creator za stejné prachy měl sice blbý scénář, ale když už nic jiného, tak audiovizuálně to bylo pokoukáníčko. Blbý scénář u Snydera je v podstatě jistota (kdyby se to alespoň nebralo tak smrtelně vážně, proboha), audiovizuál stojí za starou belu a eRkový rating, který by to teoreticky mohl trochu vytáhnout nahoru, dorazí až kdovíkdy, tak čeho se tady chytit? Boutella je sympoška a je fajn, že dostala v něčem hlavní roli, ale všechno ostatní rovná se světlo na konci tunelu v nedohlednu. Pokud/až Snyder zanedlouho vítězoslavně oznámí, že za 300 mega si Netflix objednal další tři filmy, bude to definitivní důkaz, že se světem je něco v nepořádku:-).

---

Není možné, to musejí být nějaké zákeřné fake news. Vždyť v traileru to vypadalo tak krutopřísně našlapaně - epický audiovizuál, originální design, každá jedna scéna unikát sám pro sebe a tak vůbec. A jo vlastně, už tam to bylo tak akorát k smíchu a bylo jasné, že to bude fakt velký, špatný, no tak nic:-). To je tak, když chce někdo natočit nové SW, ale nemá ani na to, aby natočil nové Chronicles of Riddick a někdo jiný mu přesto dá prachy, aby to zkusil, no. 

Ale co teď bude chudák Snyder dělat, když prodloužené/eRkové verze obou filmů jsou už ohlášené a básnění o bájném Snyder Cutu, který to posune na úplně jiný level, v rámci další pětiletky padá? Nebo má v rukávu ještě šestihodinovou ultimátně-definitivní (pochopitelně černobílou a ve 4:3) verzi, která nakonec všem vytře zrak? Hmm, samé otázky:-).

---

Jakože to Twohy tehdy prokaučoval po stránce příběhu, postav (vyjma Riddicka) i celé té přepálené mytologie (úplně zbytečná "wannabe next gen SW" omáčka, bez které by to celé fungovalo o dost lépe), ale alespoň audiovizuálně to bylo vcelku fajn. Zatímco Snyder podle trailerů (a samotný film je na tom podle všeho stejně) nezvládl už ani to. 

Nebudu kecat, nakonec se na to stejně podívám (protože Boutella, která mi od třetího ST padla do oka a přál jsem jí nějaký hit), ale nečekám od toho prakticky nic, takže Snyder mě tady může jen příjemně překvapit:-).

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 2 - Epizoda 1 - 10)

Star Trek: Strange New Worlds - The Broken Circle (Sezóna 2 - Epizoda 1) 9/10

Druhá sezóna první epizodou kvalitativně plynule pokračuje tam, kde první sezóna loni skončila, tj. parádní jízda pro každého pravověrného trekkieho od začátku do konce s tím správným ST feelingem. Pochvala tvůrcům za to, že tentokrát dostaly větší prostor vedlejší postavy a znovu došla řeč na frajery s hrbolky na čele. Nová, až překvapivě excentrická, posila do castingu na postu šéfinženýra vypadá slibně a zatím balancuje na hraně zábavnosti/otravnosti vcelku umně. A potěšilo také pomrknutí na úplném konci, které slibuje, že ještěráci zdaleka ještě neřekli poslední slovo.

Star Trek: Strange New Worlds - Ad Astra Per Aspera (Sezóna 2 - Epizoda 2) 9/10

 Legal/courtroom drama epizody mají ve ST dlouhou a bohatou tradici a nejednou patřily k těm vůbec nejlepším v dané sérii. Druhá epizoda se k této tradici úspěšně připojuje. I tady se samozřejmě více nebo méně nápadně poukazuje na současné celospolečenské problémy s přístupem k menšinám, ale je to opět provedeno v té nejlepší tradici a duchu ST. Má to vše, co správný výlet do soudní síně (nejen v rámci ST) má mít. Zdánlivě ztracený případ, extravagantní obhájce, překotné dialogové výměny, právní klička použitá na poslední chvíli a jak jinak než úlevný osvobozující verdikt na konci.

Star Trek: Strange New Worlds - Tomorrow And Tomorrow And Tomorrow (Sezóna 2 - Epizoda 3) 7/10

Ve třetí epizodě tvůrci servírují divákům další tradiční recept ze ST kuchyně v podobě cestování časem a alternativní verze budoucnosti/minulosti. Palec nahoru za opětovné soustředění pozornosti na vedlejší postavy, navíc v hodně neobvyklé, ale o to více atraktivní, sestavě. Morální dilema, spojené s návštěvou jednoho starého (vlastně v tomto případě mladého:-)) známého, je zajímavý nápad. A totéž pak platí pro překvapivou romantickou linku s nečekaně emocionálním dovětkem na konci. Nicméně samotný děj tentokrát není až tak zábavný a současně tempo občas zakolísá.

Star Trek: Strange New Worlds - Among The Lotus Eaters (Sezóna 2 - Epizoda 4) 8/10

Návrat ke klasickému planet of the week formátu se ve čtvrté epizodě děje prostřednictvím neméně klasické ST premisy "výsadek na planetě v ohrožení, posádka lodi na orbitě v ochromení a jak z toho ven". V rámci pravidelného střídání pozornosti se tady tvůrci věnují další vedlejší postavě, ale k tomu dostala prostor i nejvyšší šarže na palubě, což je fajn. Pochvala za kulisy a výpravu, které svou retro atmosférou a záměrnou nedokonalostí prostředí připomenou původní "papundeklovou" sérii. Škoda jen, že se ještě více nepracuje se zajímavou dějovou linkou zapomenutého člena posádky.

Star Trek: Strange New Worlds - Charades (Sezóna 2 - Epizoda 5) 9/10

Další epizoda, další změna použitého storytelling konceptu. Tentokrát padla volba tvůrců na regulérní soap operu, ale v případě páté epizody se jedná o konverzační "vztahovku" v tom nejlepším slova smyslu. Vedle dávky romantiky se zde totiž najde prostor i pro humor, tradiční ST téma prvotního setkání s cizí formou inteligentního života nebo další prohloubení ST kánonu, týkající se ceremoniálních zvyků a pravidel přátel se špičatýma ušima. Palec nahoru za rázný tah tvůrců v závěru dílu porušit stávající status quo a dotáhnout průběžnou dějovou linku "on & ona" až do vítězného konce.

Star Trek: Strange New Worlds - Lost In Translation (Sezóna 2 - Epizoda 6) 7/10

Šestá epizoda přináší další klasickou premisu o komunikačně-interpretačních trampotách posádky při nevědomém setkání s cizí formou inteligentního života, která byla ve ST zpracována již nesčetněkrát. Jak je v této sérii dobrým zvykem, ve středu dění je znovu jiná vedlejší postava, které s řešením případu pomáhá opět nečekaná staronová posila. To vše je pak doprovázeno několika vedlejšími příběhovými linkami, které ovšem hlavnímu ději poněkud ubírají na pozornosti. Bohužel už z podtitulu je předem jasné o co v díle nakonec půjde a žádné překvapení na diváka v ději nečeká.

Star Trek: Strange New Worlds - Those Old Scientists (Sezóna 2 - Epizoda 7) 9/10

Crossoverové epizody jsou obvykle pokladnicí nejrůznějších referencí a pomrknutí tvůrců směrem k divákům a současně výkladní skříní každé série a ST obecně. Nejinak je tomu i v případě sedmé epizody, která svou hravostí a nápaditostí potěší každého trekkieho. Nejenže zde dochází k propojení po stránce obsahu, ale navíc i formy (live action scény se kombinují s animovanými sekvencemi), čehož dokážou tvůrci náležitě využít, aneb neblahé účinky alkoholu na prostorové vnímání. Vtipným bonusem je pak fan service vysvětlení "skutečného" významu kánonického termínu TOS.

Star Trek: Strange New Worlds - Under The Cloak Of War (Sezóna 2 - Epizoda 8) 9/10

Drama založené na temných ozvěnách minulosti vybraných postav, důraz na psychologickou rovinu vyprávění, zkoumání otázek viny a trestu, posouvání hranice svědomí a morálky. Tím vším se pyšní osmá epizoda a nejen tím. Příběhově se komorněji pojatý díl jako obvykle soustředí na další vedlejší postavu, na kterou právě došla řada. Pomáhá si při tom provázáním aktuálního dění s paralelní dějovou linií v minulosti, ve které divák pocítí válečnou vřavu na vlastní kůži a lépe tak pochopí jednání postav v současnosti. Mrazivá pointa pak v nejednoznačném závěru korunuje další parádní díl.

Star Trek: Strange New Worlds - Subspace Rhapsody (Sezóna 2 - Epizoda 9) 9/10

Po crossoverovém výletu do zákoutí animace je tady další experimentální díl zkoumající, co tato série ještě unese. A unese toho hodně, protože devátá epizoda je neméně excelentní. Muzikálové díly mají obvykle za cíl dodat dané sezóně prvek jistého rozptýlení a odlehčení, což je v tomto případě splněno do puntíku hned s několika příjemnými bonusy navíc. Jednak je většina songů opravdu chytlavá (přičemž intermezzo fanoušků krvavého vína je přímo geniální) a jednak zdejší vztahové záležitosti nabývají nečekaně vážného rozměru a k tomu jsou šikovně propojeny s událostmi ST kánonu.

Star Trek: Strange New Worlds - Hegemony (Sezóna 2 - Epizoda 10) 8/10

Po slibném pomrknutí na diváky na konci prvního dílu, aniž by se pak tématu následující díly jakkoliv věnovaly, bylo předem jasné, že si tvůrci nechávají veškeré hrátky s ještěráky jako "grande finale" až na úplný konec druhé sezóny. A přesně to se v desáté epizodě stalo v doprovodu další povědomé postavy, která přidává do proslulé posádkové skládačky další důležitý dílek. Potěšilo romanticko-akční dostaveníčko v nulové gravitaci. Naneštěstí se zde projevil typický sériový syndrom a finále tudíž není tak úplně finále, nýbrž pouze předehra a velké věci se tak odehrají až na začátku třetí sezóny.

Heart Of Stone 5/10

Nezdolný podžánr "chicks with guns" se navzdory nevalným kvalitám a finančním výsledkům prakticky všech svých zástupců (čest osamoceným výjimkám) znovu hlásí o slovo:-). Jména z řad hereckých hvězd přicházejí a zase odcházejí, jednou jde o sólovku, jindy se vsadí na týmovku, někdy je oblíbená šablona obohacena o špionážní tématiku a sem tam si tvůrci na pomoc přizvou divácky vděčný eRkový rating, aby publiku ukázali, že tentokrát to myslí opravdu vážně, ale obecný vzorec je u všech podobných žánrovek stále stejný. 

Průměrná akce, v minulosti již mnohokráte viděný příběh, samotný děj od začátku do konce plný klišé, nevýrazný záporák, nesmyslný MacGuffin (který dokáže ovládnout, případně zničit, celý svět, protože tohle tady už dlouho nebylo:-)) a samozřejmě nesmí chybět nějaké "šokující" plot twisty (ideálně týkající se identity hlavního padoucha). A nejnovější ukázka rutinní pásové výroby Netflixu v podobě laciné kopírky série M: I na tom není jinak.

V případě castingu Netflix vsadil na jistotu (aneb když je ve středu dění silná ženská hrdinka, tak je třeba zavolat de Armas nebo Gadot a pokud nebudou mít zrovna čas, tak se spokojit s MBB:-)) a dopadlo to jako obvykle. Gadot hraje svůj standard, tj. tváří se drsně nebo odhodlaně, Dornan nemá dost prostoru na to, aby ukázal něco více než jen jednorozměrnou škatulku jako z učebnice (přičemž jeho záporácká povaha je jasná předem s ohledem na fakt, že jde vedle Gadot o jediné slavnější jméno v titulcích), otravný Schweighöfer se ke slovu (naštěstí) moc nedostane a zbytek místního osazenstva pak nestojí vůbec na řeč. Jistou polehčující okolnost představuje tempo, které je přes vydatnou stopáž slušné, ale na něco více než víkendovou žánrovou spotřebku to nestačí.

Leaving Las Vegas

Sice jediný film, za který Cage dostal Oscara (prozatím, aneb nikdy neříkej nikdy:-)), ale naprosto zaslouženě. Takhle sugestivní sonda do rozpadu osobnosti a pádu do propasti až na úplné dno jako v jeho podání se jen tak nevidí. Poprvé jsem to viděl až někdy po svaté trojici Rock, Con Air a Face/Off a kromě toho, že jsem o to více ocenil tehdejší geniální tah Simpsona a Bruckheimera (po propadáku Fire Birds na druhý pokus) přetavit Cage do role akčního boha:-), mě Cage svým soustředěným a poctivě odpracovaným výkonem ohromil a to samé pak platí o Shue, která bohužel skončila jen u nominace. Plus v té době jsem měl na Shue takový pěkný malý crush (ok, tak trochu jej mám dodnes:-)), takže jsem jejich společnou smutně strastiplnou cestu prožíval o to silněji. 

Za mě jde o jeden z těch filmů, ve kterém se hned na začátku divákovi sdělí, co jej v jeho průběhu po příběhové stránce čeká a přesně to se nakonec také stane (takže žádné divácky vděčné překvapení typu deus ex machina berličky nebo happy endu se nekoná) a přesto divák celý film fascinovaně sleduje osud hlavní postavy od začátku až do nevyhnutelně trpkého konce, aniž by měl pocit, že podobnou narativní přímočarostí film ztratil něco ze své působivosti. Figgis po téhle ultimátní psycho depce už nikdy nepřekročil svůj stín, ale každý takový zářez se počítá, protože spousty tvůrců se za celou svou kariéru nezmůžou ani na jednu takovou šťastnou trefu. Emocionálně hodně podmanivý zážitek, ať už má divák v reálu k ohnivé vodě jakýkoliv vztah. 

No Hard Feelings 6/10

Škoda, v podstatě veškeré zásoby munice (vtipné, dojemné nebo dramatické situace) se vystřílely hned při průzkumu bojem (trailery) a na samotnou bitvu (film) toho z pohledu momentu překvapení (diváka) už moc nezbylo. Už při trailerech jsem tušil, že to stran avizované "necenzurované" explicity všeho druhu v samotném filmu asi nebude zdaleka tak "ostré & žhavé" (ehm:-)) a spíše než ve stopách teen sexcomů se tady půjde cestou feel-good komedií s příměsí osvědčených coming of age témat, přičemž úlohu "zakázaného ovoce" bude ve filmu namísto nahotinek (kohokoliv) a dalších souvisejících aktů (s kýmkoliv) představovat spíše nevybíravá mluva. A také že ano, ale vlastně to ničemu nevadí. 

Jelikož Lawrence má ve filmu svůj sex faktor nastaven na maximální level a jisté překvapení si pro diváky přece jen přichystala (paradoxně dotyčná scéna svou přímočarostí působí vedle starosvětsky krotkého zbytku filmu skoro až nepatřičně, nicméně kudos za předvedenou full frontal odvahu, ať už je to skutečně Lawrence nebo jen její body double:-)), Feldman přesně trefuje polohu sympatického nerda a beznadějného losera v jedné osobě, většina v trailerech předem vyzrazených trapno-humorných situací je fajn, tvůrcům se po většinu času daří budovat správnou feel-good atmosféru a po příběhové stránce se divák dočká všech žánrových náležitostí, které od podobných historek očekává.

Bohužel se už ale nedočká vůbec ničeho navíc nad rámec zvolené žánrové škatulky a co všechno se ve filmu postupně stane a jak to se všemi zúčastněnými nakonec dopadne dokáže divák odhadnout dlouho předem (a mýlit se nebude). Ve svém předchozím, podobně nekorektně humorném, počinu Good Boys se Stupnitsky přece jen nebál mnohem více přitlačit na pilu a obecně jít do většího rizika v případě postav i příběhu a i díky tomu jsem se u něj bavil o poznání více.

Maestro

V léte Oppie, na Vánoce krátce po sobě Bernie a Enzo, mňam:-). Je to teaser, takže se toho moc neřekne, ale čuchám, čuchám tady další poctivý biopic ze staré školy a potenciálně černého koně při rozdávání zlatých plešounů.  I z toho mála to zatím vypadá, že přenechat režii Cooperovi se Spielbergovi vyplatilo. Kdyby to náhodou dopadlo tak, že Nolan, Villeneuve, Fincher, Scorsese, Scott, Mann, atd. vyjdou naprázdno a jackpot sebere Cooper, tak já to napsal jako první:-).

---

Nečekám od toho nic jiného, než standardní biopic oscarovku s občasnými odskoky k artu, které se točí primárně proto, aby si studio vylepšilo reputaci (výměnou za to, že v pokladnách to, vzhledem k omezené cílovce, obvykle žádnou hitparádou nekončí) a v rámci takto stanovených mantinelů to vypadá více než nadějně. 

Cooper s debutem dokázal, že za kamerou (a psacím stolem) to zvládne stejně zručně jako před ní, teď bude muset dokázat, že to nebyla jen náhoda. Ať už to dopadne jakkoliv (imho dobře), tak respekt minimálně za to, že si k tomu nevybral nějaký další crowd-pleaser projekt, ale poměrně ambiciózní látku:-).

Heaven's Gate (Director's Cut)

Tak jo, filmu jsem se cíleně vyhýbal s ohledem na jeho nechvalně proslulou pověst, která jej předchází (správně, věci typu Howard The Duck nebo Ishtar jsem dodnes taky neviděl:-)), ale v rámci doplnění povinného filmového vzdělání jsem se rozhodl dát Ciminovi šanci … a musím souhlasit s dobovou kritikou a tehdejšími diváckými ohlasy.

Pravda, je to monumentální historická freska, kterou táhne hodně nahoru výprava, kamera a OST a své režijní mistrovství Cimino prokáže zvláště v posledním aktu u rozmáchlých bitevních scén (raději asi příliš nebádat nad tím, kolik zvířat a kaskadérů/komparsistů eventuálně přišlo při natáčení k nějaké úhoně). Problémem ovšem je, že než se k němu Cimino dopracuje (a spolu s ním i divák), čeká jej opravdu dlouhá cesta plná překážek. Prolog i epilog neřeknou divákovi vůbec nic, milostný trojúhelník moc nefunguje, to samé platí o pomyslném rivalství mezi oběma přáteli/soky, postavy obecně mi byly celý film dost ukradené a děj se do proklamovaného osudového střetu s najatými střelci plácá odnikud nikam s neustálými odbočkami jinam, které vážně jen natahují celkovou stopáž. 

Jako fanoušek zvlášť dlouhých filmů jsem až doteď zastával tezi, že studiový zlozvyk krácení filmu bez ohledu na fakt, že takovou dějovou kastrací úplně ztratí své kouzlo (nebo dokonce přestane dávat smysl), je filmový zločin (viz o pár let mladší Leoneho gangsterský epos, který stran nejrůznějších verzí stopáže dopadl podobně neslavně), ale Cimino mě tady přesvědčil, že opačný extrém, tj. ponechat egomaniakovi (pokud tedy nemá na režisérské stoličce jmenovku Kubrick nebo Leone:-)) absolutní kreativní svobodu, může být podobný nerozum. Historická a kulturní důležitost snímku je nezpochybnitelná, ale tenhle "hrobník" UA, Nového Hollywoodu a do značné míry i Ciminovy kariéry se mi do vkusu příliš netrefil a vlastně úplně chápu, proč ve své době nezabodoval.  

Spider-Man: Across The Spider-Verse 9/10

Jasně, přesčasy jsou zlo, ale občas přináší výsledky. Jasně, cliffhangery jsou zlo, ale občas je předcházející děj bohatě vynahrazuje. Jasně, komiksové multivesmíry jsou zlo, ale občas je jejich potenciál naplněn. Jako třeba tady. Pokud si někdo myslel, že dvojka jej po jedničce už nemá moc čím novým překvapit (jako mě), tak jej tvůrci hodně rychle vyvedou z omylu (jako mě). Dvojka totiž už tak výbornou jedničku svými kvalitami ještě překonává. 

Kde začít a při tom nejásat nadšením:-)? Příběh s naprosto přirozeně zakomponovanými "povinnými" tématy typu coming of age starostmi hlavní postavy, dojemnou romantickou linkou a nepostradatelnými hrátkami s multivesmíry, neokoukaný a zábavný záporák, uvěřitelné a na animák překvapivě dospělé emoce, skvěle vypointované dialogy, geniální casting (respektive dabing) a k tomu neuvěřitelně frenetická akce a energický OST a to vše v doprovodu oslnivé grafické show z ranku state of the art, ve které se toho v prvním a druhém plánu odehrává tolik najednou, že bez opakovaného zhlédnutí nemá divák velkou šanci pochytit úplně vše.   

Nápad střídá nápad, ať už jde o audiovizuální parádičky téměř v každé scéně, vtipné easter eggy (legendární meme samozřejmě ftw:-)), popkulturní odkazy jak na SSU, tak i značku jako takovou, meta komentář tvůrců ke komiksovému žánru, nebo obecně tuny fan service obsahu, přičemž tenhle eklektický přístup tvůrci aplikují i na řemeslnou stránku věci. Je tady prostě všechno - různé styly animace (častokrát zkombinované v téže scéně), komiksové bubliny, komiksové sešity, střípky live action sekvencí, textové "encyklopedické" vysvětlivky, rozdělení obrazu pro souběžně probíhající děj, atd. Zkrátka absolutní hitparáda tvůrčí invence v rámci technického zpracování, pestrosti postav i prostředí, dějové dramaturgie a sladění obrazu a hudby, která by u konkurence nejen na poli komiksovek vystačila na celou trilogii. 

Vlastní zápletka se sice rozjede v podstatě až po hodině děje a jednotlivé figurky jsou na šachovnici (aneb o co komu jde, co je v sázce a kdo je s kým proti komu) definitivně rozestavěny ještě o něco později, ale jestli to někde stran dodávané kvality, zábavy, tempa a celkového diváckého zážitku vůbec nevadí, tak právě zde, protože je stále na co se dívat, co obdivovat a nad čím uznale pokyvovat hlavou. Škoda jen, že stará dobrá pavoučí parta z předchozího filmu v ději nedostane příliš prostoru a slouží prakticky jen jako lákadlo na velkolepé finále. 

Celkově zdaleka nejlepší komiksovka široko daleko a to nejen v rámci letošního roku a zase v tom má prsty někdo úplně jiný než Marvel nebo DC. Sony sice stran své komiksové produkce taktéž sem tam zaklopýtá, ale v případě Spideyho po NWH opět ukazuje konkurenci záda a obě zavedené komiksové stáje mohou jen tiše závidět, jak se to má dělat a jak to má vypadat. Je to sice jen (extrémně dlouhá:-)) předehra před velkým finále, ale kéž by všechny podobné předehry (a letos jich nebylo zrovna málo) dopadly právě takto:-). 

Star Trek: Strange New Worlds - Hegemony (Sezóna 2 - Epizoda 10) 8/10

Po slibném pomrknutí na diváky na konci prvního dílu, aniž by se pak tématu následující díly jakkoliv věnovaly, bylo předem jasné, že si tvůrci nechávají veškeré hrátky s ještěráky jako "grande finale" až na úplný konec druhé sezóny. A přesně to se v desáté epizodě stalo v doprovodu další povědomé postavy, která přidává do proslulé posádkové skládačky další důležitý dílek. Potěšilo romanticko-akční dostaveníčko v nulové gravitaci. Naneštěstí se zde projevil typický sériový syndrom a finále tudíž není tak úplně finále, nýbrž pouze předehra a velké věci se tak odehrají až na začátku třetí sezóny.

Hidden Strike 5/10

Východ se potkává se Západem (takže se logicky sejdou někde uprostřed, tj. na Blízkém východě:-)), mládí se stářím, velký pes s malým, hrubá síla s mrštností, rychle nastupující akční hvězda s pomalu odcházející (zatím se Cena ještě nedopracoval v podobných týmovkách na první místo v úvodních titulcích, ale má k tomu slibně nakročeno) a nadšení tvůrců s nedostatkem financí a tak trochu i talentu. Na každé případné pozitivum tady totiž připadá nějaké to negativum.

Režisér si sem tam dovolí nějakou frajeřinku s kamerou, ale v nejedné scéně to působí dost samoúčelně. Samotný příběh je přímočarý a i díky tomu se stopáž zastavila na rozumné hodnotě, ale film trpí pomalým rozjezdem. Atmosféra pouštním prostředím a buginami připomene Mad Maxe, ale takových scén je ve filmu jen pár. Akce je na slušné úrovni a je fajn, že oba borci dostanou šanci předvést pár triků ze své královské disciplíny (kopání a skákání Chanovi pořád ještě jde, byť jeho prostocviky už logicky nejsou tak rychlé a energické jako dříve), ale až příliš často musí v ději přenechat místo nudnému kecání a dojemným rodinným historkám. Stran dělání humoru nezůstává Cena za Chanem pozadu, ale jak ukazují bloopers v závěrečných titulcích, na pilu se mohlo přitlačit mnohem více. Asbækovi sedí záporácká škatulka jako ulita, ale jako obvykle je zase odsouzen do role panáka, jehož hlavním úkolem je tvářit se zavile a vrhat zlé pohledy. A tak by se dalo ještě pokračovat. Celkově neškodná akční buddy komedie, která sice neurazí, ale ani nenadchne.

To End All War: Oppenheimer & The Atomic Bomb 7/10

Universal promuje Nolanův film všemi možnými způsoby a vedle geniální marketingové symbiózy s plastikovou panenkou vsadil i na celovečerní dokumentární speciál o životě a době Oppenheimera, ve kterém pomocí bezpočtu "mluvících hlav", sugestivních animovaných sekvencí a samozřejmě spousty archivních materiálů … v podstatě převypráví nejen všechny stěžejní momenty, ale téměř celý děj Nolanova mistrovského kusu:-). 

Fanoušci daného tématu, kteří mají poctivě nastudováno, se pochopitelně žádného nového odhalení/překvapení nedočkají, nicméně pro znalce Nolanova hitu si tvůrci přichystali pár dodatečných (vlastně vcelku zajímavých) informací navíc, které Oppenheimerovu osobu/osobnost a tehdejší události zasazují do většího historického kontextu. Celkově příjemný doplněk k Nolanově biopicu podaný pro běžného diváka srozumitelnou a audiovizuálně poutavou formou.

Dune: Part Two (Bilance)

Já už raději nic netipuju, ať to zase nedopadne blbě:-). Je fakt, že WB jsou střelci a posun na příští rok by, kromě potenciálního tržebního benefitu díky full scale propagaci, měl výhodu i v tom, že by se Villeneuve a spol. zbavili letošní tuhé konkurenci při rozdávání zlatých plešounů, ale jednak kampaň stále běží jako by se nechumelilo, jednak v kinech bude tou dobou pusto prázdno (Napoleon startuje až za tři týdny), "všichni" už tak nějak předem ví, co od dvojky čekat (ultra bombice, mkay:-)?) a moc si nedovedu představit, že lidí, kterých by do kina dotáhlo nějaké promovací small talk kolečko, aniž by znali/doteď viděli jedničku, budou nějaké závratné davy. Takže bych to viděl spíše na současný slot než odložení na příští rok (prosím:-)). 

Divím se ale, že WB nemají v plánu poslat jedničku někdy po prázdninách znovu do kin, aby posbírali ještě pár chechtáků k dobru, ale hlavně tím všem "připomenuli" brzký release dvojky. To jsem po premiéře jedničky bral jako tutovku tak jako u Avatara (zase jeden tip, který mi nevyšel:-)). 

---

Jednička se potýkala jednak s pandemií a jednak s paralelním uvedením na streamu. S ničím z toho bojovat dvojka naštěstí nebude (a vedle lidí, které v mezidobí jednička nabrala a případně zklamala, tak nějak logicky budou i lidi, které naopak potěšila až nadchla), tak si nějak neumím představit, že se vůči předchozímu filmu nepůjde (o dost) nahoru (a to i bez případné aktivní účastí herců v kampani). To by se muselo stát něco fakt nečekaného, aby se dvojka před jedničku v tržbách nedostala i kdyby nakonec nepomohl ani pomocný faktor "grande finale", který sám o sobě dokáže film vystřelit ještě o trochu výše (trojka LOTRa, osmička HP, TDKR, čtyřka Avengers, atd.).

A stran síly samotné značky jen poznamenám, že jednak je jednička Villeneuveův zdaleka nejúspěšnější film a fakt to nebude o tom, že se tady najednou vyrojily davy jeho fanoušků (v podstatě je zázrak, že mu tenhle obří dvojitý projekt ve WB po BO fiasku BR2049 vůbec odklepli:-)) nebo všechno obstaral hvězdný casting a jednak ať už bylo obecné povědomí o téhle ip před jedničkou na jakékoliv hypotetické "hodnotě", tak po jedničce došlo logicky k jejímu navýšení a nikoliv naopak (a tím pádem i k rozšíření okruhu příznivců).

---

Škoda, že dnes už je prakticky nemožné zjistit momentum filmu poté, co dostal stream/video release. V době stříbrných placek bylo hned jasné, jak moc film rezonoval při domácí projekci ve srovnání s kinosály, tj. kolik lidí případně film "objevilo" až doma a v případě dvojky lze důvodně předpokládat, že v kinech už chybět nebudou (tuším, že pár značek se takhle v minulosti dočkalo sequelu, přestože v kinech původní film zase tak moc nebodoval).

Každopádně plus 200 mega nad rámec tržeb jedničky je imho minimum toho, co by měl způsobit efekt ne-pandemie a ne-paralelní premiéry na streamu. Věřím tomu, že reputace jedničky*, WoM stran kvalit dvojky, aktuální Chalamet hype, nulová konkurence, obecně hlad po kvalitním big event blockbusteru (protože nic moc nabídka v poslední době) a faktor završení ságy to dostanou na celkově dvojnásobek tržeb jedničky (na tour de press boost moc nevěřím, ale pokud přece jen pomůže, tak nejsem proti:-)). Plus za rok o tomto čase doufám v opakování situace s trojkou LOTRa a nášup zlatých plešounů pro dvojku za celou ságu:-).

*Sílu značky bych tady až tak nepodceňoval, už (na tehdejší obtížné poměry) solidní tržby jedničky ukázaly, že fanouškovská základna Herbertových knih není úplně zanedbatelná a tak jako u LOTRa i tady imho jednička (ať už přímo v kinech, nebo později v obýváku) přivedla ke značce spousty nových duší, které o ní do té doby vůbec nevěděly, nebo o ní nejevily zájem.

---

Oppie si na miliardu dříve nebo později sáhne, vzhledem k tomu, že Nolan svým filmům pravidelně dopřává re-release (viz teď aktuálně Tenet).

Co ale nechápu je, proč před dvojkou WB nedal jedničce worldwide re-release (dle DOM jen na pár trzích zatím 30 mega), když v tomhle případě nejde o jen tak nějaký sequel, ale zbytek příběhu (první knihy:-)). V kinech nulová konkurence, plno lidí dalo filmu šanci jen/až doma a repete na velkém plátně by s chutí podnikli, plus se najdou jistě i tací, které ke značce potenciálně naláká až dvojka a oba filmy by raději zkonzumovali v kině. V době premiéry jedničky jsem na to sázel jako na tutovku, protože easy money pro WB a free promo pro dvojku a ono nic:-(.

Jinak snad kromě trojky/čtyřky Avengers a dvojky/trojky Spideyho si nepamatuji z poslední doby sérii, kde by tržby mezi jednotlivými díly poskočily o 600 mega (směrem nahoru:-)). Jasně, není pandemie, není souběžná premiéra na streamu, inflace zase o něco poskočila a jednička přivedla ke značce spoustu nových oveček, ale přece jen to svým tématem není vyložený crowd-pleaser a v dohledu nejsou žádné plastikové panenky/osmdesátkové member berries, které by tomu po stránce pr pomohly. Miliarda by byla pěkná, ale hodně pochybuji.

---

Jednička i přes pandemii a release na streamu je (zaslouženě) nejúspěšnější Villeneuveův film, dvojka tenhle titul (zaslouženě) v dohledné době převezme a víc vědět nepotřebuju:-). Snad jen kromě toho, kdy WB ofiko potvrdí trojku:-).

Na miliardu to je imho moc úzkoprofilové a tematicky "těžké", tj. bez nějakého vnějšího boostu (jako se to - skoro - povedlo v případě Oppieho, který je podobně "náročný" film) by to byl zázrak z ranku Mavericka (rozdíl 600 mega nebo víc mezi jedničkou a dvojkou), na druhou stranu po zhlédnutí filmu věřím, že filmová spravedlnost existuje a se svým předpremiérovým tipem na dvojnásobek tržeb jedničky zůstávám na pozicích. Když už ne teď v prvním běhu, tak to jistí dost pravděpodobný re-release někdy v budoucnu:-).

---

Zatím dobrý, vůči jedničce dvojnásobný úvodní víkend a dvojnásobné domácí tržby a jede se dál. Všechno pokračuje podle plánu:-). Teď už jen zařídit, aby se z dvojky stala trvalka a po malých částkách přisypávala další týdny a týdny a plus mínus 800 mega, jak jsem tipoval před premiérou, snad bude opravdu ve hře (a když ne teď, tak po re-releasech před premiérou trojky).

Villeneuve se už nyní pomalu, ale jistě dostává do pozice Nolana nebo Camerona (aneb tady máte bianco šek a dejte nám vědět, až budete s projektem hotov:-)), čím více dvojka vydělá, tím pro něj samozřejmě ještě lepší pozice a pokud za dvojku vyfasuje i hromadu zlatých plešounů (věřím, že jo), tak si bude moct fakt dělat úplně cokoliv (třeba počkat s trojkou pět a více let) a kravaťáci mu stejně budou zobat z ruky.

Chalamet je momentálně v kurzu a druhý Wonka jeho momentum asi zase naboostuje, jako se to teď stalo před dvojkou, takže by dávalo smysl na nic nečekat a jít do trojky hned, ale zase Nolan si mezi netopýry taky točil "jiné věci" a nedopadlo to úplně nejhůř:-), tak bych se nezlobil, kdyby se Villeneuve inspiroval a pojal to stejně než se vrhne na trojku:-).

Insidious: The Red Door 4/10

Slovy klasika "Ano, mohli jsme pro vás natočit slušný sequel známé hororové série. A k tomu zábavný. Jenomže my jsme řekli ne." A jak řekli, tak také udělali:-(.

Jestli po vynikající jedničce a dvojce stálo za to se k téhle sérii znovu vrátit navzdory zřetelnému poklesu kvalitativní úrovně u dalších dílů, tak to bylo kvůli očekávanému návratu sympatické herecké dvojice Wilson a Byrne. Jak to dopadlo? Byrne je odsouzena do pozice vedlejší postavy s minimem prostoru, stejně tak Wilson je po většinu stopáže odklizen na vedlejší kolej (což mu možná s ohledem na režisérské povinnosti vyhovovalo, ale na výsledku se to pozitivním způsobem jak před, tak zejména za kamerou bohužel nepodepsalo) a to jen proto, aby divák musel přetrpět celou historku s do té doby vedlejší postavou, která tady prostřednictvím matného Simpkinse jasně dokazuje, že vedlejší postavou měla zůstat i nadále.

Tahle série je sice od samotného začátku založena hlavně na důmyslných lekačkách, ale kromě toho předchozí díly (především jednička a dvojka) dokázaly nabídnout i hutnou atmosféru a postupně budované napětí až do nervy drásajícího, nebo v pozdějších dílech alespoň uspokojivého, finále. Jak to dopadlo? Atmosféra prakticky nikde, jakékoliv napětí není na pořadu dne, strach si vzal dovolenou a samotné finále slabé jako už dlouho ne. Zbyly jen rutinní lekačky těžící z obvyklého loudness war faktoru a to je vše. Dílo zkázy dokonává zbytečně dlouhá expozice (vždyť je to pátý díl proboha, všichni vědí o co tady jde a kam to povede, přesto se něco začne dít až po půl hodině děje). Scénář tentokrát nedodal Whannell a na filmu je to zkrátka znát. Potěší snad jen pomrknutí na fanoušky v podobě oblíbené trojice Shaye, Whannell a Sampson, což je zatraceně málo. V rámci série dosud nejslabší díl:-(. 

Star Trek: Strange New Worlds - Subspace Rhapsody (Sezóna 2 - Epizoda 9) 9/10

Po crossoverovém výletu do zákoutí animace je tady další experimentální díl zkoumající, co tato série ještě unese. A unese toho hodně, protože devátá epizoda je neméně excelentní. Muzikálové díly mají obvykle za cíl dodat dané sezóně prvek jistého rozptýlení a odlehčení, což je v tomto případě splněno do puntíku hned s několika příjemnými bonusy navíc. Jednak je většina songů opravdu chytlavá (přičemž intermezzo fanoušků krvavého vína je přímo geniální) a jednak zdejší vztahové záležitosti nabývají nečekaně vážného rozměru a k tomu jsou šikovně propojeny s událostmi ST kánonu.

The Mandalorian (Sezóna 3) 8/10

Když se Mando k velké radosti fanoušků (mě nevyjímaje) objevil loni jako host ve spin-offu The Book Of Boba Fett a kromě toho, že si s velkým přehledem ukradl celou sérii pro sebe (což pro Bobu Fetta a spin-off jako takový není úplně nejlepší vizitka, ale to je vedlejší), vcelku překvapivě přímo navázal na finále druhé sezóny a dotáhl do konce "povinnou" dějovou linku s návratem Grogua zpět do hry, tak nějak jsem předpokládal, že se k tomuto neobvyklému řešení tvůrci uchýlili proto, aby se třetí sezóna mohla hned zpočátku věnovat podstatnějším událostem a nemusela se zdržovat podobnými detaily. Což se nakonec bohužel nestalo a i aktuální sezóna svou dramaturgickou strukturou pokračuje v předchozími sezónami nastoleném trendu. 

To znamená formát kontinuální příběhové linky, vyprávěné napříč celou sezónou, která je sem tam "prokládána" samostatně stojícími planet of the week epizodami, což je na jednu stranu dobře, jelikož má sezóna jasnou dramaturgickou strukturu s očekávatelnou katarzí na jejím konci a příběhově toho lze tímto způsobem pokrýt více než v rámci osamocené epizody. Ovšem na druhou stranu špatně, jelikož se zde opakuje obvyklý syndrom "málo obsahu na hodně stopáže", tj. i tato sezóna trpí na opětovné "ředění" ústřední příběhové linky nepodstatnými dějovými výplněmi, bez kterých by měla sezóna sevřenější podobu, údernější tempo a kromě toho poloviční počet dílů:-). 

Výsledkem toho všeho je tak fakt, že průběžné příběhové oblouky Grogua a Gideona (důvod, k čemu Gideon vlastně hodlá Grogua využít a co má Gideon vůbec v plánu provést) jsou i tentokrát rozvedeny naprosto minimálně (zprávy o tom, že je Disney připraven sérii dojit spousty let, se očividně zakládají na pravdě) a stran hlavního cíle postav v aktuální sezóně, tj. opětovného ovládnutí domovské planety Mandalorianů, stačí divákovi zhlédnout v podstatě jen samotné dvojdílné finále a se zbytkem epizod nemusí ztrácet čas. S nástupem Thrawna na scénu v následující sezóně snad po stránce děje dojde k výraznějšímu posunu událostí vpřed.

Naštěstí na Pascala a Sackhoff je jako již tradičně spoleh, to samé platí pro Weatherse a Esposita, výplňové epizody samy o sobě jsou vlastně fajn (přičemž zaujme především neplánovaná zastávka u hostující trojice Black, Lizzo a Lloyd) a zmíněné dvojdílné finále nejen svým měřítkem rozhodně stojí za pozornost. Škoda, že od prvotního westernového "bounty hunter" konceptu, kterým se série od zbytku SW produkce odlišovala, dochází sezónu od sezóny k postupnému návratu k tradiční space opeře, což v této sezóně kulminuje, přesto celkově znovu odvedena dobrá práce.  

Talk To Me

Jako nevědět, kdo za tím stojí a jaké samotný film sbírá ohlasy, tak trailer dost pravděpodobně přejdu mávnutím ruky. S tím svým stylem "nevíme přesně co, ale něco se děje a nebude se nám to líbit" má trailer sice takový znepokojivý Peele-like feeling, ale to je tak vše. Zbytek vypadá jako všechny ostatní levné duchařiny, kterých se každý rok vyrojí hned několik.

Na jednu stranu je fajn, že si tvůrci to nejlepší schovali až do kina, ale na druhou stranu to fakt působí jako kdyby neměli nic moc jiného v rukávu, což podle dosavadního hodnocení filmu asi není pravda. Každopádně každý kvalitní horor se počítá a na film se navzdory "obyčejnému" traileru těším. 

Oppenheimer 9/10

Může být tříhodinové politické drama, sestávající od začátku do konce jen z dialogových scén, strhujícím diváckým zážitkem? Může, pokud jej má na svědomí blahé paměti Stone … nebo nyní Nolan. Letošní souboj titánů mezi Nolanem a Villeneuvem o nejlepší "ambiciózní" blockbusterový spektákl tohoto roku první jmenovaný zahajuje s velkým přehledem. Mistr potvrzuje svou pozici režiséra z kategorie žánrových chameleonů (typu Spielberga nebo Kubricka) a svým epickým dobovým biopicem rozšiřuje svou filmografii o další výkladní skříň daného žánru.

Nolan tady dokazuje, že tříhodinová stopáž není absolutně žádný problém, pokud je film nositelem vynikajících kvalit. Řemeslné zpracování je pochopitelně par excellence (čekal někdo něco jiného:-)?), přičemž především van Hoytema a Göransson odvádí špičkovou práci (dtto). Hvězdami nabitému castingu prakticky nelze nic vytknout, zejména trojice Murphy, Blunt a Downey Jr. tady předvádí herecký koncert a doufám, že se to napřesrok u někoho z nich neobejde bez dojaté děkovačky na pódiu. Zlatý plutoniový hřeb večera pak opravdu stojí za to jak z audiovizuálního, tak kreativního hlediska (pomyslně rozdělit celou sekvenci pomocí zpoždění zvuku vůči obrazu na dvě odlišné části je geniální tah jak zdůraznit sílu okamžiku). 

Jistá překvapení se dějí v oblasti scénáře. O principu fungování jaderných zbraní se toho divák moc nedozví, stejně tak vyobrazení samotné konstrukce bomby je omezeno na nejnutnější minimum. S ohledem na výběr tématu jsem předpokládal, že se Nolan bude ve filmu věnovat zejména psychologické rovině a zkoumáním nitra ústřední postavy stráví většinu stopáže, protože kromě faktu, že Oppenheimer byl geniální vědec a stál za vývojem a otestováním atomové bomby, na něm nic moc dalšího filmařsky atraktivního není. Podobných "přemýšlivých" scén, odhalujících Oppenheimery myšlenkové pochody, motivy, hranice morálky a svědomí, atd., je ve filmu překvapivě málo a Nolan se namísto toho věnuje úplně jiným "přízemnějším" věcem.  

Atmosférou i celkovým stylem (všudypřítomná paranoia, politické intriky, byrokracie státního aparátu, vyšetřovací výbory, záplava skutečných historických postav a ještě větší záplava dialogových výměn:-)) tak má Nolanův nejnovější počin hodně blízko ke Stoneově Nixonovi (při vzpomínce na sérii The Untold History natočit to celé černobíle, přidat dávku konspirace/kontroverze, nezapomenout na patřičný left-wing komentář a další typická "uvědomělá" stoneovka je na světě:-)). Stran povinných lekcí z historie jsem tipoval, že vlastní otestování síly atomového štěpení v praxi Nolan odbyde pouze telegraficky (aby hlavním highlightem filmu zůstal proklamovaný test), což se také stalo. Kvituji zmínku o letecké bombardovací kampani, zasypávající města tunami zápalných bomb na denní bázi, která svržení dvojice atomovek zasazuje do patřičného historického kontextu. 

Jinak je ovšem vše při starém. Po experimentu jménem Tenet, ve kterém byly postavy jen figurkami na šachovnici, se Nolan vrací zpět k formátu "postavy mají nějaký charakter, emoce a minulost, což formuje jejich vzájemné vztahy". Stejně tak nechybí tradiční poznávací znak v podobě nechronologické struktury vyprávění (bude ještě někdy točit jinak:-)?), která se dramaticky nebo emocionálně zúročí až na samotném konci filmu. Rámování celého příběhu hned dvojicí poválečných stání před vyšetřovací komisí pak pomáhá Nolanovi dodat filmu určitou katarzi, umocněnou "prorockým" proslovem v úplném závěru. Celkově parádní podívaná a mistrův návrat na vrchol:-).   

P. S. Moje premiérová návštěva TDL sálu Cinestaru v OVě a jako nasadit stejnou cenu jako konkurence v IMAXu (kde je divácký zážitek úplně někde jinde) jen za kožené sedačky a wannabe ambilight show, která mě celý film tak akorát vytrhávala z koncentrace, tedy wow. Aneb jak odradit lidi od chození do kina snadno a rychle:-(.