One Life 8/10

Důstojný a neokázalý pomník "dětskému" Schindlerovi a také všem ostatním dobrým lidem, kteří Wintonovi v jeho úsilí stejně nezištně a se stejným zápalem pomáhali. Vzhledem k podobnému tématu je srovnání se Spielbergovým černobílým majstrštykem pochopitelně nevyhnutelné a logicky nedopadá pro Hawesův celovečerní debut vítězně. Hawes režíruje film v nevýrazném "televizně-rutinním" duchu, naštěstí pro něj ale pojednává o tématu, které je tak silné a nadčasové, že přebije i některé méně povedené aspekty filmu a navíc má k dispozici vynikajícího Hopkinse.

Obával jsem se, že Hopkins bude ve filmu jen do počtu a objeví se pouze na začátku a na konci, což se naštěstí nestalo. Pravidelně střídat paralelní dějové linky byl od tvůrců chytrý tah, jak udržet Hopkinse průběžně ve hře a příběhu v požadovaných místech dodat větší dramatický náboj (osud posledního transportu). Jednak proto, že Flynn jako jeho mladší verze na něj hereckými schopnostmi ani charismatem nestačí (přehrává jej i Bonham Carter na mnohem menším prostoru) a jednak proto, že samotné historické události filmařsky vděčnou katarzi neposkytují (transporty běží a pak ze dne na den - propuknutím války - prostě skončí). To se děje až ve slavném a patřičně dojemném závěru v televizním studiu, který výsledný zážitek z filmu nepřekvapivě táhne mocně nahoru.

Kromě neselhávajícího Hopkinse potěšili také Bonham Carter v další zábavné roličce a Pryce bohužel jen v trochu větším cameu (velká škoda, že nedostal šanci se ve filmu více ukázat, vidět jej na scéně společně s Hopkinsem je radost), plus pochvala za autentické lokace a nemalý počet tuzemských členů štábu před i za kamerou (díky čemuž v dialozích komparzu na pozadí nedochází k prznění mateřštiny). Celkově důležité téma v poctivém balení, takže úkol splněn.

Anyone But You 7/10

To se tak vezme nedávná romcom pro starší a středně pokročilé Ticket to Paradise a přeleští se pro mladší publikum. Takže se použije stejná výchozí situace (problematická společná minulost, opětovné shledání, potřeba pod vlivem okolností spolupracovat, atd.), vyhaslé herecké hvězdy se vymění za nastupující novou generaci a svatba na exotickém ostrově na opačném konci světa za svatbu na exotickém kontinentě tamtéž. Pak už zbývá jen mírně poupravit detaily (kdo je s kým v jakém vztahu) a zaručený filmový recept na úspěch je hotový:-).

Film se důsledně drží osvědčené šablony všech podobných žánrovek. Předvídatelný děj, sympatický/sexy ústřední pár, hrstka humorných situací (některé z nich se ale vážně povedly), rychlé a sem tam správně jiskrné dialogové výměny, atraktivní lokace, pokud možno neotravné/snesitelné vedlejší postavy, příjemná feel-good atmosféra a samozřejmě šťastný konec. U všech bodů má film splněno, to by ovšem samo o sobě k nadprůměrnému výsledku nestačilo.

Rozdílový faktor zde představuje casting obou hlavních postav. Powell má přirozené charisma, Sweeney má přirozené, ehm, přednosti:-), oba převážnou většinu filmu chvályhodně stráví v polo/obnaženém režimu:-), ale především oba mají skvělý komediální talent (nicméně v některých scénách Powell dokazuje, že oproti Sweeney disponuje přece jen o něco širším hereckým rejstříkem) a výbornou společnou chemii. Tržební krasojízda filmu nečekaná, leč zcela zasloužená.

The Zone Of Interest 7/10

"Pro Vás byl den, kdy jsem vyhladil Vaší rodinu, nejdůležitějším dnem v životě. Pro mě to bylo úterý." Filmů o nejdůležitějším dnu v něčím životě už byly natočeny spousty, Glazer se rozhodl natočit film pro změnu o úterý. Což byl v nacistickém režimu pro jednu správně ideologicky indoktrinovanou/prominentní rodinu opravdu den jako každý jiný.

Cením originální koncept jiného úhlu pohledu na v minulosti nesčetněkrát zpracované téma (byť podle synopse na wiki mám pocit, že předloha má emocionálně i myšlenkově silnější vyznění příběhu), nekompromisní přístup k divákovi (v podstatě nic se tady nevysvětluje, natož aby neznalému divákovi pomohly nějaké informační mezititulky, tj. kdo se neorientuje v historickém kontextu, nemusí některé scény vůbec pochopit) a prakticky kompletní absenci OST spolu s děsivě mrazivou zvukovou kulisou, která divákovi sice podprahově, ale konstantně připomíná, jaké absurdní/cynické divadlo se před jeho očima ve skutečnosti odehrává, protože se tak děje ve světě, ve kterém idylická "rajská zahrada" sousedí rovnou s nefalšovaným "peklem na zemi" a odděluje je od sebe pouze tenká zeď s ostnatým drátem.

Na druhou stranu míra všeobecného minimalismu (týkající se nejen dějinných souvislostí, ale rovněž psychologického vykreslení jednotlivých postav a vztahů mezi nimi) je možná až příliš velká, banální podstata zla se aplikuje zcela záměrně i na samotný narativ, díky čemuž sice z každodenní rutiny cíleně vystupují do popředí zamýšlené momenty (tragikomicky hysterická reakce paní domácí na oznámení možného stěhování rodiny jinam je nejlepší scénou filmu), ale výsledkem je pomalu plynoucí nevzrušivý děj, ve kterém se odehrává stále totéž, sanitární epilog ze současnosti nepřináší žádnou katarzi a působí spíše nepatřičně a vyleštěný digitální audiovizuál, byť s trochu saturovanými barvami, filmu stran divácké imerze a celkové atmosféry malinko ubírá na uvěřitelnosti (černobílý materiál by snímku slušel mnohem více, jak naznačuje kontrastní sekvence s "negativním" filtrem obrazu). 

Land Of Bad 7/10

Podle traileru jsem očekával obyčejné akční béčko (rozpočet ani ne dvacet mega), ve které se fotřík Crowe neukáže na více, než čtvrt hodiny (tj. dost dlouho jen na to, aby se na plakátě mohlo objevit nějaké slavnější jméno). Dostal jsem sympaticky sebevědomou žánrovku, ve které fotřík Crowe zdaleka není jen do počtu a která dokáže příjemně překvapit.

Akce stran choreografie sice na aktuální špičku nemá, ale jako celek funguje skvěle i díky tomu, že si Eubank občas vypomůže šikovně použitou ruční kamerou a sem tam vyrukuje i s opulentní zpomalovačkou, za kterou by se nestyděl ani strejda Bay:-), samotný děj naštěstí není až tak přímočarý (členové týmu v úvodu filmu popadají při akci jako kuželky a poslední přeživší se po zbytek filmu snaží přežít na útěku), jak to z traileru vypadalo, atmosféra neprostupné džungle připomene starého dobrého Predatora, borci v terénu mají mezi sebou slušnou buddy chemii, nechybí povinný military patos, na decentní survival také dojde a celé to má svižné tempo a až překvapivě obstojné produkční hodnoty (film působí, že stál minimálně dvakrát tolik). Eubank není žádný režijní génius, ale tady se vzepjal pomalu k životnímu výkonu.

Borderlands

No tak v rámci přiznaně brakových akčních sci-fi týmovek jen podle traileru dostává Snyder od Rotha těžký úder na solar:-). Kdyby alespoň takhle nějak vypadal Rebel Moon, tak si může Snyder gratulovat pomalu k majstrštyku.

Po všech těch prapodivných rumorech ze zákulisí o mohutném přepisování scénáře a zaskakujícím Millerovi během dotáček jsem upřímně čekal průser (respektive vyhazov Rotha a ofiko převzetí kormidla Millerem:-)), ale trailer je víceméně v pohodě (jo, koukat na Harta prakticky konstantně bolí, ale zase dámské trojkombo Blanchett, Curtis a Gershon to poměrně účinně vyvažuje) a film snad bude zábavná (a po vzoru předlohy notně šílená) blbina, která reputaci videoherních adaptací když už ne pozvedne, tak alespoň nesrazí zase o kousek níž.

The Iron Claw 8/10

Sportovních dramat je spousty, dobových biopiců o výjimečných jedincích, kteří se v tom kterém sportu zapsali do historie, stejně tak, filmů konkrétně o wrestlingu už v minulosti také pár bylo a tohle je další z řady. V rámci žánru nepřináší prakticky nic nového a přesto jde o parádní podívanou nehledě na to, jaký má divák k cirkusovému mlácení a nahánění soupeřů v ringu, totiž k wrestlingu:-), vztah.

Film totiž po dramatické stránce funguje především jako hutná vztahovka a sociální sonda o vlivu toxického prostředí (v tomto případě reprezentované jak daným sportem, tak i vlastní rodinou:-)) na osud přítomných postav v jednom, přičemž wrestling jako takový hraje v ději poměrně podružnou roli. Také proto se neznalý divák ve filmu nedočká příliš mnoha informací o tom, jak to v zákulisí wrestlingu vlastně chodí (jak moc je celá show domluvená předem, nakolik hraje roli "herecký" talent a nakolik fyzička a zápasnické schopnosti borců, atd.).

Celé by to ovšem zdaleka tak dobře nedopadlo, nebýt výborného castingu. Všichni zúčastnění odvádějí vynikající práci (namakaný Efron se stylovou retro parukou ve fitku asi dostal řádně do těla, ale podle výsledku se to rozhodně vyplatilo, James je extra sympatická jako vždy), díky čemuž všechny příslušné emoce u diváka fungují přesně tak, jak mají. K tomu je potřeba přičíst skvělou atmosféru 80s a zdařilé scény ze samotného ringu, podané "dokumentárním" stylem. Snad jen malinko prvoplánová citová vydíračka na konci filmu trochu moc tlačí na pilu. 

Face/Off

Z trojky Rock, Con Air a Face/Off je po stránce akce a tempa nejnašlapanější dobývání skály, přeprava vězňů má zase boží casting a nebere se vůbec vážně, ale výměna obličejů oba kousky převyšuje tím, že tenhle film funguje skvěle nejen po stránce špičkové akce, ale i jako hutné (rodinné) drama s postavami, které nejsou jen akčními archetypy (jako v případě ostatních dvou filmů) a kdyby v něm žádné akční vsuvky (ono jich tam zase tak moc není) nebyly, tak by tím narativ utrpěl jen okrajově (ale byla by to nesmírná škoda, o tom žádná).

Skoro bych se odvážil soudit, že samotná akce (byť je prvotřídní) je na celém filmu to nejméně zajímavé. Ve své době to bylo v rámci žánru něco výjimečného (hollywoodský akční biják, který má nějaké vyšší ambice?) a pamatuji se, že v kině mě to hodně příjemně překvapilo, protože jsem od Wooa čekal další ohňostroj výbuchů a střelby obouruč (plus holubice:-)) v řadě, jen poprvé s blockbusterovými produkčními hodnotami, a dostal jsem mnohem víc. S přehledem nejlepší film mistra krvavého baletu z hollywoodské éry (a to jej původně nechtěl točit, dokud se scénář nepřepíše ze sci-fi do současnosti:-)), který naštěstí skončil u Cage a Travolty (s Arniem a Slyem na palubě by to zdaleka tak nefungovalo).

Land Of Bad

No jasně, že trailer vykecal vše, co mohl. Však v tom filmu nic jiného, než co tady ukázali, ani nebude, tak jak jinak na něj cílovku do kina, respektive na stream, kde už to koukám vyšlo (popisek "only on theaters" v traileru pobavil), nalákat:-).

Hádám, že fotřík Crowe se ve filmu asi neohřeje na víc, jak čtvrt hodiny a za dvacet mega se asi žádné akční veletoče konat nebudou, ale každá taková akční jednohubka (ideálně netočená kdesi na Balkáně) se hodí, trailer šlape až překvapivě dobře a prozatímní hodnocení jsou fajn, tudíž úkol splněn - píšu si do watchlistu a těším se na projekci.

American Fiction 6/10

V rámci dobrovolného domácího úkolu zkouknout všechny případné oscarovky za loňský rok došlo i na Jeffersonův debut a musím konstatovat, že nominace v nejprestižnějších kategoriích se v dnešní době rozdávají spíše za snahu, než za samotný výkon. Předlohu neznám, takže nedokážu posoudit, zda problém započal už tam, nebo jej má na svědomí až adaptace z pera Jeffersona, ale nemalý zábavný potenciál tady zůstal z valné části nenaplněn.

Premisa o spisovateli, který se rozhodne svou frustraci z všeobecně stereotypních/pokleslých kvalitativních nároků publika i kritické obce vyřešit sepsáním ukázkového braku, aby se následně dočkal překvapivého přijetí, zněla humorně a podvratně zároveň. Ovšem chyba lávky, nastavování nemilosrdného zrcadla konzumně-povrchní společnosti:-) a boření tendenčních zdí představuje pouze omezenou část vyprávění.

Většina stopáže se totiž věnuje scénám komplikovaných rodinných vztahů hlavní postavy, které bohužel nejsou příliš zajímavé (respektive neodehraje se v nich nic, co by nebylo k vidění v tunách jiných dramedy na obdobné téma už dříve). Přitom sekvence, ve kterých do hry vstupuje meta rovina příběhu, názorně ukazují, jak hravý a nápaditý mohl celý děj být, aniž by ztratil na vážnosti. Sympaťák Wright v hlavní roli hraje fajn, ale nepředvádí nic zásadního (scénář mu k nějakému výraznějšímu výkonu ani nedává prostor) a totéž platí i pro zbytek castingu.

Miller's Girl 5/10

To nejdůležitější hned na úvod. Sterilní trailer bohužel ani trochu nekecal a taneční kreace Ortegy ve Wednesday je neskonale stylovější, svým balancováním na hraně cudnosti a smyslnosti rafinovanější, ale především mnohem zábavnější, než celá tahle rádoby neslušná historka, která vyvede z míry snad jen zasloužilé osazenstvo církevní školy. A navíc netrvá hodinu a půl, takže zbytek času lze využít mnohem smysluplněji (třeba jejím sledováním ve smyčce:-)).

Bartlett si může gratulovat, že do hlavních rolí u svého debutu ukecala Freemana a zejména zmíněnou Ortegu, která je v současnosti hodně v kurzu, protože jinak by po její kdoví kolikáté školní variaci na téma zakázaného vztahu, který se postupně přemění v manipulativní boj o moc mezi oběma partnery, neštěkl ani pes a skončila by jako hromada podobných zapomenutelných žánrovek s bezejmenným castingem a mizivým rozpočtem někde na Hallmarku.

Na jakékoliv pikantnosti prakticky nedojde (respektive jsou odbyty pouhým verbálním popisem), vzájemná chemie mezi Freemanem a Ortegou nedosahuje nějakých závratných výšin, thrillerová hra studentské kočky s profesorskou myší má povážlivé trhliny, protože přichází příliš pozdě a v nepříliš sofistikovaném provedení a celé to má produkčními hodnotami parametry obyčejné televizní inscenace. Zachraňuje to tak skutečně jen Freeman s Ortegou, kteří dokážou svým solidním výkonem částečně vynahradit nedostatky na straně unylé režie a fádního scénáře. 

Casino Royale (1967)

Fascinující případ projektu, který se pyšní špičkovým castingem, slavnou předlohou a premiérou v čase naplno zuřící bondovské mánie (takže není divu, že si film v pokladnách vedl skvěle bez ohledu na své problematické kvality), na svou dobu bohatými produkčními hodnotami a oproti knize žánrovým posunem směrem k parodii, díky čemuž mohlo tvůrcům projít u diváků podstatně více než v případě konkurence z EONu ... a přece to všechno na dobrý film, natož na nějakou nestárnoucí klasiku (jakou jsou bondovky z 60s s Connerym), nestačilo a vyjma herecké složky tady selhává prakticky vše.

Nepochopitelné dialogy, nesmyslně překombinovaný děj, hromada wtf momentů, kulminující v naprosto šíleném finále, ve kterém se začnou nahodile dít náhodné věci jen proto, aby se děly (protože očividně nikdo na place netušil, jak to celé smysluplně zakončit), zástup cameo vystoupení, které vyznívají naprázdno, sex appeal většiny (dámských) postav značně spartánský i ve srovnání s bondovkami z téže éry (přitom se okolo toho točí celý film) a úmorná stopáž přes dvě hodiny.

Ale především - není to moc zábavné, není to vůbec vtipné (což je u satirické komedie, případně parodie na cokoliv, docela zásadní problém) a sledovat herecké titány Sellerse, Nivena, Wellese a Allena (plus Andress:-)), jak svůj talent (plus tělo:-)) propůjčují podobnému, po kreativní stránce totálně nezvládnutému, experimentu, fyzicky bolí. Stavět to jakýmkoliv způsobem po bok regulérních bondovek bych na místě Cubbyho, Broccoli a Wilsona považoval za osobní urážku, protože i ty nejslabší bondovky z jejich stáje jsou na míle vzdáleny tomuhle chaotickému paskvilu.

---

To jo, ale obávám se, že tady to nebyl úplně záměr, ale čistě výsledek chaotické produkce (několikeré přepisování scénáře, kecání nejmenovaných herců do režie, roztržky mezi některými herci, natáčení různých segmentů filmu různými režiséry, což byla tehdy docela běžná praxe, ovšem tady je to na výsledku dost znát - jako by na dailies uvalili mezi sebou embargo a zjistili, co a jak se kým vlastně natočilo až po konci natáčení ve střižně:-)).

Velká škoda, že se Feldman tehdy s Cybbym nakonec nedohodli (na rozdíl od McCloryho u Thunderballu) a na dalších čtyřicet let tak bylo CR kvůli právům mimo dosah EONu. S věrností vůči předloze se u svých bondovek nikdy moc netrápili, tudíž by nebyl až takový problém to přepsat tak, aby šlo o řadový příběh a nikoliv debutové vystoupení JB a v době, kdy jim došly Flemingovy knihy k adaptaci a museli začít vymýšlet vlastní zápletky, by se jim CR hodilo.

Na druhou stranu by restart s Craigem pravděpodobně vypadal úplně jinak (protože žádnou knihu dosud neadaptovali opakovaně) a kdoví, zda by to byl vůbec restart (a s Craigem) a to by byla přímo obrovská škoda:-).

Deadpool & Wolverine

Jak se dalo čekat - všichni chtějí v traileru vidět Jackmana, tak ho dáme na úplný konec, mrk, mrk, ale vlastně ho tam nedáme, mrk, mrk, protože po všech předchozích MCU průserech budeme v kampani muset tohle rendezvous vydojit až do sucha a přece si všechno nevystřílíme hned napoprvé:-).

Palec nahoru, že nezapomněli na Baccarin, palec dolů, že nezapomněli na Garner:-), rádoby odvážné fórky na myšáka asi budou přesně tak trapné, jak jsem se obával (snad jich ve filmu moc nebude), Reynolds od dvojky "hraje" Deadpoola v podstatě v každé roli, ve které se od té doby objevil a je to už poněkud únavné, tak jsem vlastně zvědavý, zda to na domácí půdě znovu zafunguje, nebo tuhle hereckou polohu už tak zprofanoval, že není cesty zpět a jakou bude mít Reynolds s Jackmanem buddy chemii si nechali na trailerové "pokračování příště", takže zatím not great, not terrible.

---

Trailer zejména díky chytře zvolenému songu fajn, ale kromě vypalovačky od Maddony jsem doufal ve vypalovačku i od Disneyho a po traileru prozatím nemám ten pocit.

Kvůli Jackmanovi (a Baccarin:-)) se do kina podívám, ať už to nakonec dopadne jakkoliv, ale zjišťuju, že hláškující Reynolds na mě, po těch letech recyklace stále stejné polohy, moc nefunguje už ani v jeho ikonické roli, která ho "udělala" a zatímco Jackmana v dtto si půjdu "naposledy" užít, tak Reynoldse nově vyloženě přežít. Každopádně snad si tady Levy vybere nejsilnější chvilku své kariéry a kromě tuny memberberries a easter eggů dodá i našlapanou akční buddy jízdu. Jeden nuzný souboj pláštěnkových titánů bohatě stačí (Snyder jistě souhlasí:-)).

Twisters

Hmm, copy-paste jednička na digi steroidech, akorát v době, kdy digi steroidy už moc lidí do kolen nepošlou a bez geniální ústřední dvojice. Jasně, na jedničku se do kina chodilo primárně kvůli, v tehdejší době revolučním, trikům (nebyl jsem výjimka), ale ten příběh fungoval i sám o sobě jako přirozeně působící kombinace katastrofického filmu a romantiky (rok před Titanicem:-)) a pokud se zrovna krávy nebo zemědělské stroje neproháněly vzduchem, bylo stále na co se koukat. U dvojky podle traileru ten pocit nemám a pisálek Smith moc nadějí předem taky nevzbuzuje.

Vypadá to, že do toho nalili fakt hodně peněz a produkčními hodnotami to všechny ty zástupy nepřiznaných low cost sequelů zadupe zavrtá do země, tak snad kromě digibordelu dokáže dvojka nabídnout ještě něco navíc (tak jako jednička). Jestli je pravda, že budget se pohybuje okolo 200 mega (!) a film nebude událost sezóny, tak si tady někdo koleduje o box office harakiri:-).

---

Přeju tomu každý dollar/jüan a do kina se kvůli jedničce asi podívám, ale i kdyby to v IMAXu dostalo nevímjaký prostor … nemá to žádnou hereckou hvězdu, která by na to natáhla davy a katastrofický žánr byl úplně mrtvej už před pandemií (Pompeii, Deepwater Horizon, Geostorm), natož po ní (Moonfall)*.

Jediný, kdo to za posledních deset let dokázal přebít byl snad jen Rock v San Andreas a to jen proto, že v té době zažíval hype, tj. lidi chodili na Rocka a ne na pohyby kontinentálních desek. Navíc v traileru dvojky není ani jeden záběr, ze kterého by někomu padala čelist, protože nic takového zatím nikde neviděl. Tedy přesně ten důvod, proč jednička před skoro třiceti lety zvládla lidem sebrat z kapes skoro půl miliardy.

*Totéž historický - fakt jsem zvědavý, jak letos dopadne Scott v pokladnách s dalším Gladiatorem.

The Last Duel: A True Story Of Crime Scandal And Trial By Combat

Ten souboj je ve filmu tak dobrý, protože se velice věrně drží podrobného popisu souboje z knihy (která je naprosto strhující a po premiéře filmu vyšla i u nás) a ten zase vychází z detailně zaznamenaných dobových pramenů. Ano, obsahuje pár nekontinuálních střihů a umělecká licence hraje jistou roli, ale celkově se tvůrci ve filmu drželi reality tak blízko, jak to jen šlo, včetně finálního souboje. 

Spor a následný duel mezi Le Grisem a de Carrouges byl v tehdejší době něco jako dnešní sportovní akce - provázel jej obrovský zájem veřejnosti a stejně tak "mediální" pokrytí (samotný boj byl kronikáři popsán v podstatě minutu po minutě a pohyb za pohybem ze strany obou aktérů), přičemž výsledek souboje a kdo udělal jakou chybu se rozebíral už tehdy. 

Zásadní bylo, že Le Grise dýku de Carrougesovi z rány vytáhl (zasáhl jej do stehna, protože si všiml skuliny v jeho brnění v momentě, kdy se de Carrouges krátce ohlédl po své ženě) a na pár kroků od něj poodstoupil, čímž mu dal šanci se vzpamatovat. Kdyby to neudělal, souboj by velice pravděpodobně vyhrál. Alespoň tak praví dobové prameny.

The Book Of Clarence 5/10

Samuelův pokus o další Life of Brian, mínus geniální (vlastně téměř jakýkoliv) humor, nášup památných scén každých pár minut, podvratně zábavný satirický podtext a nestárnoucí vypalovačka Always Look on the Bright Side of Life pod závěrečnými titulky, plus poměrně rozmáchlá výprava a kostýmy, sem tam zajímavý OST (převážně kontrastem mezi danou scénou a zvoleným hudebním podkresem), jedna až překvapivě našlapaná "gladiátorská" bitka (s přehledem nejlepší scéna v celém filmu), půlhodina dějové vaty navíc a neškodná dávka "barevné" kontroverze (co Smith v Dogma odvážně nadhodil, to Samuel názorně dotáhl do konce:-)).

Nápad pojmout "největší příběh všech dob" jako moderní historku, zasazenou do antických kulis, o bezvýznamném dealerovi drog, ze kterého se vlivem neblahých okolností stane slavný influencer a následně oběť cancel culture lomeno nedobrovolný mučedník:-), není vůbec špatný a skýtal nemalý zábavný potenciál. Bohužel existuje nenulová pravděpodobnost, že to celé myslel Samuel naprosto vážně a skutečně se tady pokouší seriózně zkoumat témata víry, sociální ne/spravedlivosti a osobnostního rozvoje. Protože výsledkem je ničím výjimečná (a místy trochu nudná) náboženská agitka o falešném prorokovi, který na sklonku života prozřel (jak nečekané:-)). Bez stylového audiovizuálu, parádního OST a příjemně sebe/parodického tónu, tj. všeho, čím oplývala Samuelova celovečerní prvotina. 

I.S.S. 4/10

Cowperthwaite doteď točila jen vážná biopic dramata a ještě vážnější dokumenty a po její první čistokrevné žánrovce je už jasné proč:-). Nevypadá to až tak lacině, jak jsem se původně obával a navzdory mizivému rozpočtu to jistými produkčními hodnotami disponuje (zasazením děje do pár komorních kulis se tomu jde hodně naproti, ale i tohle není problém třeba trikovou stránkou zkazit - tady je to, až na extrémně digitální myši, relativně ok) a to je stran kladů asi vše.

Všechno ostatní už bohužel kulhá na obě novy. Premisa v rámci dané situace nedává moc smysl (na planetě právě probíhá Soudný den jako vystřižený z T2 a někoho na povrchu bude zajímat ISS, protože nějaké výsledky vědeckého výzkumu?), psychologická rovina vůbec nefunguje, protože všechny postavy bez výjimky jsou jen jednorozměrné škatulky (kdo ve finále skončí jako všehoschopný psychopat a kdo jako "zachránce dne" je jasné po pěti minutách filmu), postupné budování paranoidní atmosféry se nekoná (z kolegů/přátel se po obdržení rozkazu bleskově přepíná na kdo s koho), thrillerový koncept hry kočky s myší v koridorech stanice je vytěžen značně nedostatečně a samotná akce stojí za zmínku jen z pohledu logických nedostatků (výstup do volného prostoru bez dostatečného jištění, protože proč ne?).

Race For Glory: Audi Vs. Lancia 6/10

Na papíře pitch "totéž jako Rush, jen se vymění Hemsworth za Scamarcia (Brühla si pro jistotu ponecháme:-)), asfalt za šotolinu a rivalita mezi samotnými závodníky za rivalitu mezi manažery stáje (tudíž se nehraje o místa na bedně a nehynoucí slávu pro konkrétního jezdce, ale o pohár konstruktérů a prodejní odbyt pro značku)" nepůsobil vůbec špatně. Ve filmu to dopadlo jako Rush z výprodeje, tj. na všech úrovních podobné, ale bohužel o dost horší.

Palec nahoru, že si v rámci retro automotive biopiců, kterých se v poslední době poměrně urodilo (Ford, Lamborghini, Ferrari), konečně někdo vzpomněl také na WRC (vlastně si ani nepamatuji jiný film, který by se rally závoděním zabýval), Scamarcio (vedle hlavní role se spolupodílel i na scénáři a produkci - zřejmě srdcový projekt) a Brühl předvádějí slušné herecké výkony, na oba závodní speciály je radost pohledět, použité archivní záběry ze skutečných závodů jsou správně atmosférické a nápaditá scénka "guerillového" plnění homologační kvót se povedla (byť se ve skutečnosti nestala).

Závodní sekvence jsou na podobně nízkonákladovou produkci fajn, ale není jich moc a do nějaké strhující podívané (jako v případě Howarda), ve které jde o milisekundy, milimetry a případně o život, mají svým podáním daleko, průběžná linka s rozhovorem spíše zdržuje děj, než by jej něčím obohacovala, soupeření Scamarcia s Brühlem moc nefunguje, protože Brühl ve filmu příliš prostoru nedostane a celkové tempo má stran zařazeného rychlostního stupně určité rezervy.

Migration 7/10

Klasická trailerová past (všechny nejlepší momenty ve filmu nakumulovány na ploše pár minut, vyvolávající dojem vtipem nabité akční jízdy od začátku do konce) sice sklapla a výsledek je na všech frontách skromnější, než by se od Illumination po miliardovém "žlutém moru":-) asi očekávalo, ale na příjemnou animovanou jednohubku to stačilo.

Příběh je mnohem jednodušší, než to z traileru vypadalo a až tolik věcí se v něm nestane (což by až tak nevadilo), přičemž jeho vrchol přichází už někdy v polovině filmu a nikoliv až na jeho konci (což už trochu vadí). Půlhodinový kraťas by tomu asi slušel přece jen o něco více. Škoda, že trampoty opeřenců ve velkoměstě jsou jen jedna ze zastávek po cestě do vysněného ptačího resortu a nikoliv hlavní dějiště filmu, protože daná část patří k nejlepším ve filmu.

Na druhou stranu všechny postavy v čele s ústřední rodinkou jsou opravdu sympatické a nikoliv otravně "roztomilé", animace je fajn, slovní i obrazový humor funguje, tempo je díky umírněné stopáži svižné, malinko strašidelná epizoda se stárnoucím manželským párem je super, akční "letecké" sekvence v ulicích města se taktéž povedly a pochvalu zaslouží i vydařený dabing (a to se trojce Nanjiani, Banks a Awkwafina v hraných filmech pokud možno vyhýbám obloukem:-)).

The Devil's Confession: The Lost Eichmann Tapes 8/10

Předmětné zvukové záznamy navzdory názvu dokumentu bohužel nepředstavují středobod celého vyprávění a v samotném procesu téměř žádnou roli nehrály (protože nebyly k dispozici), přesto se tvůrcům podařilo skloubením těch několika nejvýmluvnějších Eichmannových výroků z dochovaných pásek s procedurálním pojetím právě probíhajícího soudního přelíčení (plus několika hraných sekvencí) vytvořit poutavý a poměrně komplexní pohled na celou kauzu.

Největším přínosem filmu (potažmo samotných zvukových záznamů) je úspěšné nabourání zažité teze o nacistických pohlavárech, kteří byli jen obyčejní pěšáci a "prostě jen plnili rozkazy". Protože ne, prostým plněním rozkazů se nikdo mezi absolutní špičky jakéhokoliv represivního režimu nedostal.

Největším nedostatkem je skromný výskyt zmíněných hlasových úryvků, tudíž ponoření do Eichmannovy mysli se tady neděje v takové míře, jak by asi bylo záhodno. Nicméně podle všeho vedle tohoto dvouhodinového filmu existuje také třídílná tříhodinová minisérie, tak je možné, že v jejím případě tato výtka padá. 

A Quiet Place: Day One

Pane jo, to vypadá neskutečně našlapaně:-). Úplně tady cítím ty spielbergovské War of the Worlds vibes. Podle prologu ve dvojce, nehvězdného castingu a Sarnoskiho na režijní stoličce jsem od toho očekával, že to bude po vzoru jedničky i dvojky taková produkčně skromná žánrovka, odehrávající se někde na maloměstě/venkově, kam ty hrůzy z invaze mimozemských audiofilů doléhají jen okrajově, ale koukám, že tady se pojede úplně jiná blockbusterová liga a emmerichovským měřítkem to oba předchozí filmy strčí hravě do kapsy (byť na nějaké komornější momenty v průběhu filmu asi také dojde).

Do kina jsem na šmejdy z vesmíru chtěl zajít tak jako tak, ale po traileru posouvám prequel na svém seznamu must-see filmových kousků letošního roku na čelní příčky:-). Snad to tady Sarnoski ukočíruje o trochu lépe než minule (Pig byl fajn, ale do nějaké pecky měl daleko).

Foe 4/10

Jako komorní sci-fi je to podvyživené (jak je u podobných levných produkcí nepěkným zvykem, sci-fi prvek je tady jen nezbytná kulisa k tomu, aby se události daly do pohybu, tj. pokud by se samotný děj odehrával v současnosti, vyšlo by to zcela nastejno). Jako psychologické drama je to po většinu času nefungující. Jako komorní psychologické sci-fi drama je to po většinu času nudné, takže celkově víceméně ztráta času.

V předloze na ploše mnoha stran s možností rozvést myšlenkové rozpoložení postav i konkrétní situace do toho nejmenšího detailu to možná funguje jako slušná žánrovka (pokud se pomine nepravděpodobná premisa - podobný koncept by v reálu nefungoval přesně z těch sociologických důvodů, na které v průběhu děje dojde řeč), v adaptaci to skončilo jako nezajímavá historka o dvojici divácky nepřístupných postav s nejasnými emocemi/problémy, která se nepříliš úspěšně snaží napodobit vztahovou studii po vzoru Marriage Story, zabalenou do atraktivního sci-fi hávu.

Výsledkem tak je extra pomalá záležitost s nezáživným dějem, předvídatelným twistem, který je jasný dlouho dopředu úplně každému, kdo už nějaké impostor sci-fi viděl (a kdo náhodou ne, toho film uvede do obrazu hned na začátku skrze výmluvnou textovou předmluvu:-)) a uspávajícím koncem, kterému chybí jakákoliv emocionální nebo alespoň dramatická katarze. Jediné světlo na konci tunelu tady představuje solidně hrající Ronan, ale to je zatraceně málo.

Night Swim 4/10

Blumpool, který nestojí ani za vyzkoušení, natož za plnohodnotné vykoupání. Když se potká už na papíře malinko směšně působící premisa, která možná funguje na poli kraťasu (což netuším a po tomhle zážitku to ani nehodlám zpětně zjišťovat), ovšem v celovečerní podobě rozhodně ne, s neschopností tvůrců, výsledkem je bazén s vodou tak hlubokou a kalnou, že se v něm všichni zúčastnění v čele s debutantem McGuirem utopili:-).

S hororem to má společného pramálo, respektive je to natočeno tak, že to jako horor prakticky nefunguje. Příběhově je to nepřekvapivě předvídatelné od začátku do konce. Jedno klišé střídá druhé, což by samo o sobě nepředstavovalo až tak velký problém, pokud by si ovšem McGuire na place uvědomil, že když už neohromí diváka dějem, musí to udělat alespoň technickým zpracováním. A to se bohužel nestalo.

Žádné triky s kamerou, střihem nebo hudbou se nekonají, tudíž nějaké napětí, natož strach, v průběhu filmu neexistuje, stejně tak postupné budování atmosféry zcela absentuje a nezachraňují to ani nepěkné věci, které se v hororech obvykle dějí (bodycount je téměř na nule). McGuire má na skladě jen pár odbytých a dopředu jasně avizovaných lekaček a finále tak slabé, až lze debatovat o tom, zda to vůbec nějaké finále je. Nejlépe z toho vychází Condon, která se sice snaží, seč jí herecké síly stačí, ale co je to platné, když ji všechno ostatní okolo hází klacky pod nohy. 

The Beekeeper 6/10

Podle traileru to vypadalo na poměrně zábavné akční béčko a naštěstí to tak dopadlo i se samotným filmem (což s ohledem na scénář z pera packala Wimmera a předchozí Ayerův počin nebylo zdaleka jisté). Kuchaře Seagala sice včelař Statham na lopatky nepoložil, ale zedníka Eckharta poslal do bezvědomí snadno a rychle:-).

Wimmer se tentokrát drží dost na uzdě a scénář je tak jednoduchý a přímočarý, jak jen to jde. Stran mytologie okolo "včelařů" ve stylu Wicka možná až příliš, protože motiv tajné organizace strážců pořádku je ve filmu vytěžen bohužel značně sporadicky (přitom by se o něj dal opřít celý děj). Akce na cokoliv od 87Eleven samozřejmě ani náhodou nemá, ale na poměry podobných levných žánrovek je fajn (nejlépe z toho asi vychází bitka na čerpačce) a je jí poměrně hodně, plus pár krvavějších záběrů, kvůli čemuž si film vysloužil eRkový rating, se tady také najde.

Statham s plnovousem a kšiltovkou, evokující Norrise z 90s, hraje to, co obvykle, tj. málo dialogů (sem tam nějaká hláška) a hodně mlácení, kopání a střílení všech bezejmenných záporáků v okolí a jde mu to pěkně od ruky, Hutcherson jako hlavní záporák bohužel nestojí za pozornost, Irons se ve filmu mihne jen proto, aby se v titulcích objevilo nějaké slavnější jméno a zbytek je typická stafáž. Dvojka není úplně nutná, ale nebránil bych se, kdyby na ní časem došlo.

The Wages Of Fear

Koukám, že jsem udělal dobře, když jsem si loni dal repete obou předchozích adaptací hned za sebou:-). Těžko prozatím soudit, jak to celé dopadne a nakolik to bude fungovat po stránce postav a příběhu, nastříhalo se tady jen pár rádoby cool záběrů z akce a to je v podstatě vše. Docela se ale divím, že si sem nepřichystali nějaký "survival highlight" typu ropného jezírka u Clouzota a mostu přes řeku u Friedkina, něco podobného asi bude většina fanoušků v nové adaptaci čekat. Friedkin šel u své předělávky vlastní cestou a s Clouzotem se tak pěkně doplňují, tak snad si z něj rutinér Leclercq vezme příklad a předvede jistou dávku invence (která nebude spočívat v tom, že z toho vypadne jen blbé akční béčko).

Tenet

Nolan má minimálně od TDK re-releasy svých starších filmů někde po světě pomalu každý rok … až na Tenet, který doteď, kdoví proč, nedostal ani jeden, takže tady to znovuuvedení do kin dává jasný smysl a fakt, že v době premiéry zela kina prázdnotou, protože pandemie (tj. část publika to na velkém plátně neviděla, přestože chtěla), to jen posiluje.

Jinak v kině to bylo super, později na videu to bylo taky super a kdyby se to náhodou dostalo do kin i k nám (mám takový pocit, že ze všech nolanovek sem oficiálně doputoval jen re-release Inception, tudíž spíše pochybuji), tak bych na to šel zase, protože by to bylo zase super:-). Jasně, není to nejlepší Nolan a víc než plnohodnotný film s plnohodnotnými postavami je to scénáristický experiment s jednorozměrnými figurkami na šachovnici, ale i tak jsem si to celé užil od začátku do konce (nicméně kdyby si Washington a Pattinson prohodili role, tak bych si to užil ještě víc, to je fakt:-)).

---

Aero a klubovky jasně, ale myslel jsem širokou distribuci, resp. promítání po celé republice a/nebo v plexech. Nolan už má těch re-releasů u všech svých filmů (tedy kromě Tenetu:-)) tolik, že jsem možná něco minul, ale takhle z hlavy si pamatuju jen na Inception v 2020. Každopádně čím více kteréhokoliv Nolana znovu v kinech, tím lépe:-). 

Interstellar

První Nolan, který mě do té doby zklamal a byť ten nečekaný náraz do zdi z prvního zhlédnutí časem přebolel, ta nepříjemná pachuť při každém dalším sledování zůstala až do dnešních dní. Herci fajn, audiovizuál, triky a v neposlední řadě Zimmer super, robot skvělý nápad, ale ten sentimentální konec to pro mě posílá úplně do háje.

Jako začít s tím, že se snažíme jít ve stopách 2001 a přiblížit se reálné/teoretické fyzice tak těsně, jak jen to jde a proto scénář a concept arty konzultujeme s Thornem a pak to všechno najednou vyhodit do koše a zakončit to kecy o lásce jako nejsilnější síle ve vesmíru překonávající vzdálenosti, čas i jiné dimenze, přičemž všechny, do té doby racionálně uvažující, postavy jsou s tím v pohodě? Tvl, tak kde to jsme:-)? Arrival o pár let později to samé v bledě modrém (špičkové sci-fi, zkažené uslzeným melodramatem).

---

TDKR možná není až taková bomba jako TDK (ale co taky je, že:-)?), ale to bylo během toho filmu poznat tak nějak průběžně a Nolan s divákem hrál celou dobu fér hru. Interstellar jede třičtvrtě filmu parádní hard sci-fi, technofil jako já se těší, jak to celé Nolan zakončí, aby to dávalo smysl, neporušilo to zákony fyziky a přesto to bylo filmově kulervoucí a pak s úžasem sleduje, jak Hathaway v situaci, kdy jde o holou existenci lidstva, posílá McConaugheyho do háje, protože láska ji velí tohle a tamto a pak dojde na knihovnu. Kdyby tyhle spodní proudy Nolan podsouval divákovi od začátku filmu, tak dejme tomu, ale takovou šokovou terapii na jeho konci jsem nezvládl, no:-).