S hororem to má společného pramálo, respektive je to natočeno tak, že to jako horor prakticky nefunguje. Příběhově je to nepřekvapivě předvídatelné od začátku do konce. Jedno klišé střídá druhé, což by samo o sobě nepředstavovalo až tak velký problém, pokud by si ovšem McGuire na place uvědomil, že když už neohromí diváka dějem, musí to udělat alespoň technickým zpracováním. A to se bohužel nestalo.
Žádné triky s kamerou, střihem nebo hudbou se nekonají, tudíž nějaké napětí, natož strach, v průběhu filmu neexistuje, stejně tak postupné budování atmosféry zcela absentuje a nezachraňují to ani nepěkné věci, které se v hororech obvykle dějí (bodycount je téměř na nule). McGuire má na skladě jen pár odbytých a dopředu jasně avizovaných lekaček a finále tak slabé, až lze debatovat o tom, zda to vůbec nějaké finále je. Nejlépe z toho vychází Condon, která se sice snaží, seč jí herecké síly stačí, ale co je to platné, když ji všechno ostatní okolo hází klacky pod nohy.