Takže asi není překvapením, že jakmile doba pokročila a dostalo se mi výsady film poprvé zhlédnout, hned po úvodním logu studia jsem automaticky přetočil film až na onu scénu s bobrem, po jejím konci uznale pokýval hlavou se znovu nabytým poznáním, že Verhoeven je ďábel a génius v jednom, ať už točí maso a krev, maso a plech, nebo maso a (sekáček na) led, a až následně se na film podíval od začátku do konce:-). Teprve o něco později jsem seznal, že všechny pikantní postelové hrátky, kvůli kterým se z filmu stal kultovní hit a z Douglase a především ze Stone superhvězdy (Douglas byl hvězda už předtím, ale tohle jej katapultovalo na úplný vrchol), jsou vlastně jen polevou, pod kterou se skrývá dort v podobě parádního thrilleru, vzdávajícího hold všem film noir klasikám a femme fatale postavám, který výtečný Goldsmithův OST posouvá ještě na vyšší úroveň. A ještě o něco později jsem okusil i třešničku na dortu, čímž byla unrated verze filmu s doplněnými explicitními záběry, kterých se musel Verhoeven v kinoverzi vzdát, aby obdržel "smířlivější" eRkový rating. Dvojku jsem pro jistotu doteď neviděl:-).
Jo, jo, myslel jsem tím jen tu necenzurovanou verzi. Když jsem film viděl po letech, tak jsem nabyl dojmu, že tak "ostré" to stran nahotinek a krve někdy před těmi 20 lety, kdy jsem to viděl poprvé, určitě nebylo:-). Pravděpodobnost, že se ke mně tehdy dostala eRková verze z US se limitně blíží nule, takže tahle nepřesnost padá zcela jistě na vrub mé neznalosti/počínající senilnosti. Sorry za neúmyslné zmatení:-).