Z části to bylo určitě dáno tehdejším věkem a nedostatkem filmových zkušeností, ale přestože jsem to neviděl už drahně let a vlastně ani nemám potřebu se k tomu (minimálně v dohledné době) znovu vracet (nakoukáno mám dlouho dopředu:-)), pořád si myslím, že ten samotný základ filmu (limonádový příběh a čítankové postavy), obalený lákavou omáčkou (zasazení do "idylických" 50s a hudební/taneční čísla), i v dnešní době výborně funguje a z téhle feel-good moderní pohádky o radostech a strastech mládeže v 50s (vlastně je to taková lite verze Lucasova o pár let staršího American Graffiti s muzikálovými vsuvkami:-)) se během let stala kultovka zaslouženě. Dvojka v rámci zachování dobrého duševního zdraví samozřejmě nikdy neviděna.