Už od jedničky u téhle série platilo, že z pohledu akčních atrakcí je Man on Fire úplně jiná liga a kterýkoliv John Wick pak úplně jiný sport, ale v rámci možností (jak příslušného stunt teamu, tak rutinéra na režisérské stoličce) to není zase tak špatné a když nedokáže diváka zaujmout provedení zdejších bitek a honiček, dokáže to alespoň projev Washingtona, který je schopen bez větších problémů utáhnout celý film jen pomocí svého charismatu a herectví. Zatímco dvojka v tomhle přístupu pokračovala, trojka na něj, bohužel, do značné míry rezignuje, aniž by nabídla něco náhradou.
Akce je přítomna pouze ve stopovém množství (kopírka předtitulkové sekvence z F&F 7 v úvodu filmu je jednoznačně nejlepší akční scénou v celém filmu a i tak vlastně nestojí moc za řeč) a než na ni konečně dojde, musí divák přetrpět lehce nudnou hodinovou expozici (uznávám, jako feel-good cestopis po krásách středomoří je to super, ale od třetího dílu akční série s nekompromisním gerojem na odpočinku očekávám poněkud více, než jen procházky malebnými uličkami, přátelské plkání u kávičky a podobné, sice hezky vypadající, ale přesto pouhé dějové výplně), Washington v průběhu děje střídá chill-out polohu s berserk režimem pomalu seagalovských rozměrů (tj. nenucený kill fest se zavřenýma očima a jednou rukou za zády):-), hlavní záporák má kvůli předskokanovi minimum prostoru se výrazněji ukázat a Fanning má ve filmu v podstatě jen (zbytečné) cameo. Pocitově nejdelší, přitom stopáží nejkratší díl trilogie.