V podstatě tak jde o dost podobný kus jako je o dekádu starší Russellova záležitost American Hustle. Retro historka inspirující se skutečnou, málo známou, událostí, kterou Russell využívá k širšímu společenskému vyjádření a která paradoxně vlastně hraje ve filmu mnohem menší roli, než by divák očekával, protože Russella zajímají především jednotlivé postavy, jejich vzájemné vztahy, myšlenkové rozpoložení a motivace jednání (zkrátka důvody k tomu, proč dělají to, co právě dělají), na čemž poté, na obecnější úrovni, staví svoji sociálně-kritickou výpověď (motiv korupce a prolínání politiky a organizovaného zločinu v tomto případě vystřídalo téma polarizace společnosti, z toho vycházejícího politického extremismu a radikální dělba moci).
K tomu samozřejmě nechybějí všechny Russellovy tradiční propriety, které jsou zde přítomny v míře vrchovaté. Tudíž se divák i tentokrát ve filmu dočká hutných dialogových přestřelek mezi postavami, dramaticky vypjatých scén (někdy až na úrovni hysterických výstupů daných postav) nebo častých rychlých close-up záběrů na tváře herců (až má divák někdy strach, aby do hercovy hlavy nenarazila kamera:-)) a to vše v doprovodu opět nadstandardní stopáže a opět doslova castingového dream teamu (s ohledem na svou špatnou pověst, stran chování k hercům na place, se člověk musí ptát, jak to ten Russell vlastně dělá, že se mu pravidelně daří usmlouvat jednu hereckou osobnost za druhou:-)), který diváka doslova svádí ke hře "Jaká další postava se v příští chvíli v ději objeví a kdo další slavný ji bude hrát:-)?", přičemž je vlastně škoda, že Russell film nepojal jako heist movie, protože počtem hvězd na metr filmového pásu by se bez potíží dokázal vyrovnat obsazení Ocean's Eleven/Twelve/Thirteen.
Hlavní příběhová linka (jak vyšetřování podezřelého úmrtí, tak následné pátrání po vrahovi a jeho motivu) je vlastně strašlivě banální a v kdejaké televizní sérii detektivek by tak tak stačila na hodinovou epizodu. Zároveň v průběhu filmu detektivní vyprávění opakovaně tak trochu ustupuje do pozadí ve prospěch rozvíjení vztahů mezi jednotlivými postavami (i za pomocí dlouhých flashbacků, které by se daly vyřešit minutovým záběrem s hlasem vypravěče na pozadí) až do takové míry, že se na první pohled zdá, že expozice trvá snad polovinu filmu a vlastně se dost dlouho, po dějové stránce, nic moc neděje (i proto, že ve filmu není prakticky žádná akce a drtivou porci času zabírají jen dialogy postav). Pro Russella jde zkrátka jen o atraktivní "kulisu", v jejímž rámci se pro něj odehrává to podstatné a totiž, v průběhu času se průběžně proměňující, vztahové osudy ústředního tria hlavních hrdinů.
Přes to přese všechno jsem se velice dobře bavil a celý film jsem byl zvědavý, jak a kam se děj dále vyvine, totéž pak osudy postav (jelikož skutečnou událost, na kterou se Russell odkazuje, jsem do té doby neznal) a zásluhu na tom v podstatné míře má jak herecké obsazení (Bale a jeho neustále vypadávající skleněné oko opět dominuje, Robbie je tady opět zlatíčko, Washington je hodně fajn, De Niro si připisuje další vedlejší, ale o to více vděčnou, roli a zbytek castingu rovněž není o moc pozadu), tak také řemeslné kvality filmu (Lubezkiho kamera se i zde předvádí v tom nejlepším (ehm:-)) světle, přičemž některé kamerové jízdy a stylový způsob, jakým se kamera pohybuje mezi postavami, jsou vyloženě parádní, plus výprava, kostýmy a hudba jsou taktéž na výborné úrovni), takže v souhrnu rozhodně zvedám palec nahoru.