Na druhou stranu, tam kde Rose nabízí až hypnotickou atmosféru díky úžasnému OST od Glasse, detektivní pátrání, hru kočky s myší Madsen a Todda a pár opravdu hutných lekaček, tam Peele bohužel rezignuje v podstatě na vše výše uvedené (což by nevadilo, pokud by to nahradil něčím jiným) a kromě zmíněného sociálního komentáře ve filmu nemá - až na pár povedených scén, ve kterých je kladen důraz na provázání postavy Candymana se zrcadly (jakožto prvku, který původní film téměř nevyužil) - nic moc navíc (což pochopitelně vadí). Nezajímavý děj, hororové momenty téměř absentují, atmosféra moc nefunguje a finále (hlavní postava se sama stane Candy(wo)man) okopírované z původního filmu (jen zde natažené na celou stopáž). Tohle se, na rozdíl od předlohy, kultovkou imho nestane.