Na to, že má film přes dvě a půl hodiny je v některých místech dost zkratkovitý (Gaga plačtivě prosí, aby se k ní Driver vrátil, střih a bez špetky emocí plánuje jeho fyzickou likvidaci, Driver je submisivní snílek stranící se rodinné firmy, střih a je z něj sebevědomý manipulátor, agresivně přebírající kontrolu nad firmou), čemuž nesvědčí ani fakt, že si Scott během filmu nevypomáhá faktografickými titulky a časté časové skoky lze odpozorovat jen dle postupného stáří dcery Gagy a Drivera nebo vůbec. Teď po zhlédnutí filmu už chápu, proč se Scott nedávno nechal slyšet, že by rád uvedl prodloužené verze jak TLD, tak Gucciho.
Všudypřítomný italský akcent a klišoidní italské přehrávání bych ještě pochopil (kdyby herci naopak hovořili krásnou angličtinou a chovali se "normálně", jistě by se na tvůrce snesla kritika, že v italských reáliích zní nepatřičně a hrají "odměřeně" - co z toho je lepší variantou těžko soudit), ale v případě Leta zašel Scott opravdu až příliš daleko, ať už s nápadem vyrukoval sám Leto a Scott souhlasil, nebo Leta do tohoto podání Scott tlačil, protože jeho postava má blíže k nějaké karikatuře z bláznivé komedie, než ke komplexní roli v dramatu.
Naštěstí zbytek osazenstva je hodně dobrý od drobných roliček (Hayek), po hlavní postavy (Gaga, Driver, Irons) v čele s Pacinem, který si film tak trochu krade pro sebe. Výpravu a vizuál si Scott jako tradičně pohlídal a další plusové body přidává skvělý dobový OST. Celkově tedy po vynikajícím TLD další povedený Mistrův zářez a jasná ukázka toho, že ještě zdaleka nepatří do starého železa.